Efekt je patrný až z vesmíru. Postihuje nejméně 75 řek a území větší než celá Španělsko.
V posledních letech sledujeme stále více hmatatelných dopadů klimatických změn – a tání arktického permafrostu patří mezi ty nejvážnější. Tisíce let zůstal tento povrch trvale zmrzlý, jenže s rekordními vedry posledních let dochází k nevratným změnám. Do okolní přírody se s tajícím permafrostem uvolňují nejen neznámé viry a bakterie, ale i toxické látky, včetně zbytků fosilních paliv nebo zakázaných pesticidů typu DDT. Tyto chemikálie byly právě kvůli dopadům na zdraví lidí i prostředí v Evropské unii už dávno zakázány.
Nedávno zveřejněná studie v časopise Communications Earth & Environment přináší konkrétní data: alespoň 75 arktických řek a potoků má dnes výrazně oranžový odstín, což je změna viditelná dokonce i na satelitních snímcích. Analýza vody odhalila značné koncentrace zinku, niklu, mědi, kadmia a zejména železa – právě to je klíčové pro oranžové zbarvení těchto vodních toků. Tým vedený Jonathanem O’Donnellem zjistil i extrémně kyselé pH vody; některé menší proudy dosahovaly hodnoty 2,3, což je obdobné jako u citronové šťávy nebo octa. Potvrzuje to i americká geologická služba.
Není to jen estetická změna. Zvýšené koncentrace kovů způsobují silnou toxicitu pro vodní živočichy. Vědci mají hlavní obavy z možných dopadů na rozmnožování ryb – což by mohlo v budoucnu pocítit i rybářství, nejen v USA.
Přesný rozsah kontaminace je zatím těžké určit. Satelitní fotografie ale jasně ukazují, že zabarvení musí být skutečně výrazné, aby bylo viditelné i z vesmíru, komentuje Brett Poulin z Kalifornské univerzity v Davisu, spoluautor studie a odborník na toxikologii životního prostředí.
O’Donnellův tým plánuje v roce 2025 další podrobné analýzy, aby lépe odhadl rozsah problému. Vědci se přitom obávají, že loňská rekordní vlna veder znamenala uvolnění ještě vyššího množství toxických kovů. A s dalším růstem teplot se oblast znečištění bude pravděpodobně dále rozšiřovat.
Dalším alarmujícím jevem je postupné zvyšování kyselosti vody, což ještě urychluje uvolňování kovů z nově rozmrzlého permafrostu. Dochází tak k nebezpečné pozitivní zpětné vazbě – čím vyšší kyselost, tím více kovů se dostává do vody. A s rozšiřováním tání v oblastech jako Sibiř nebo Aljaška hrozí vznik nových oranžových toků i v dosud nezasažených oblastech.
Ztráta permafrostu s sebou přináší i další závažné důsledky: kromě zvýšeného množství skleníkových plynů může jít o uvolňování starých radioaktivních materiálů či virů, které tisíce let spaly v ledu – a to s potenciálně globálním dopadem.
Proč byste tomu měli věnovat pozornost i v Česku?
Možná se zdá, že se to nás netýká, ale důsledky tání permafrostu – a následné změny arktického ekosystému – mají nepřímý vliv i na klima ve střední Evropě. Kromě toho jde o varovný příklad, jak rychle se může krajina proměnit v důsledku oteplování planety.
Co můžete dělat vy?
- Sledujte aktuální vědecké poznatky v oblasti klimatu – například přes projekty Akademie věd ČR nebo popularizační weby jako Věda24.cz.
- Podporujte udržitelnou spotřebu a energetiku. Každý drobný krok, třeba preference MHD před autem, přispívá ke snižování emisí.
- Mluvte o těchto tématech ve svém okolí – informovanost je prvním krokem ke změně.
Pokud chcete lépe chápat globální změny, sledujte české iniciativy jako Klimatická koalice nebo lokální působení neziskovek typu Hnutí DUHA. Vědět, jak konkrétní procesy ovlivňují planetu, je základ, pokud chceme chránit přírodu nejen na Severu, ale i tady doma.
