Paměť není trvalá danost – dá se zpevnit jako sval. I když neexistuje jedno kouzelné řešení, vědecké důkazy jasně ukazují, že každodenní rozhodnutí mohou významně ovlivnit naši schopnost učení a následného vybavování informací.
Jak možemo ovlivnit vlastní paměť?
Jedna nebo dvě neprospané noci, chronický stres a nedostatek pohybu mohou výrazně přispět k zapomínání jmen, termínů nebo hesel. V takových případech je snadné přičíst problémy s pamětí „věku“ nebo „nižší funkčnosti mozku“. Ve skutečnosti je však paměť silně ovlivněna životním stylem – závisí na podmínkách, za kterých náš nervový systém pracuje, a na tom, zda dostává pravidelné podněty pro svůj rozvoj.
Neurologové zdůrazňují, že základní principy jsou jednoduché: spánek, pohybová aktivita, kognitivní stimulace a sociální interakce. To je však teprve začátek seznamu. Na funkce paměti také mají vliv strava, stres, návykové látky, stejně jako sluch a celkový zdravotní stav. Zjistíme, co konkrétně může každodenně podporovat zapamatování a jaké návyky často brzdí paměť.
Hlavní faktory ovlivňující paměť
Americký neurolog Jeff Beck zdůrazňuje tři klíčové prvky, které mají nejvýraznější vliv na paměť:
- Klíčovým faktorem je spánek – hraje zásadní roli při utváření vzpomínek a regeneraci mozku. Dospělí by měli spát zhruba 6-8 hodin denně, zatímco děti a teenageři mohou potřebovat až 10 hodin. U žen během menstruačního cyklu může být potřeba odpočinku ještě vyšší.
- Pohybová aktivita – zejména aerobní cvičení, která zlepšují prokrvení mozku a podporují produkci VEGF (vaskulárního endoteliálního růstového faktoru), označovaného jako hnojivo pro cévy v mozku. Přínos mají jak intenzivní tréninky, tak mírné kardio.
- Kognitivní stimulace a sociální interakce – úkoly, které vyžadují myšlení, diskuse, učení se novým věcem a aktivní život v společnosti pomáhají udržovat mozek v kondici. Pro seniory je zvlášť důležité omezit osamělost a vyvarovat se izolace.
Co dalšího zlepšuje a co oslabuje naše paměť?
Kromě spánku, pohybu a kognitivní stimulace mají pozitivní vliv na paměť také: strava podporující mozek (například středomořská dieta, která zlepšuje kognitivní zdraví), kontrola cévních faktorů (tlak, cukr, lipidy), snížení chronického stresu a péče o náladu, a také prevence problémů se sluchem a aktivní léčba chronických onemocnění, které nepřímo ovlivňují kognitivní funkce.
Na druhou stranu negativně ovlivňují paměť mimo jiné: chronický nedostatek spánku, nadměrná konzumace alkoholu (která narušuje funkci oblastí odpovědných za paměť a úsudek a může vést k dlouhodobým změnám v mozku), kouření, nedostatek pohybu, sociální izolace, neléčená deprese a chronický stres.
Je také důležité vzít na vědomí více „praktických“ sabotáží paměti: některé léky (zejména ty, které zvyšují ospalost nebo kognitivní útlum), častý multitasking a trvalé přetěžování podněty, stejně jako nekontrolované nemoci (například neuregulovaný tlak).
Marta Słupska, novinářka Wirtualnej Polski
Zdroj: TikTok health.harvard.edu alz.org cdc.gov
Obsah našich služeb slouží k informačním a vzdělávacím účelům a nenahrazuje odborné lékařské poradenství. Před rozhodnutím o zdraví se vždy poraďte se specialistou.
