Hranice mezi Čínou a Vietnamem se stala místem bezprecedentního technického experimentu. Čínská vláda najala společnost Vtech Robotics za 34 milionů eur, aby nasadila své humanoidní roboty modelu Walker S2 na patrolování a kontrolu.
Jak vysvětlil technologický expert Jorge Morla během vysílání pořadu ‚Herrera en COPE‘, tento krok není laboratorní zkouškou, ale reálnou a rozsáhlou aplikací robotiky v komplexním a vysoce napjatém prostředí, jako je hraniční přechod.
Přední technické inovace
Významný pokrok těchto robotů, které měří 1,60 metru a váží 40 kilogramů, nespočívá pouze v jejich schopnosti patrolovat nebo vykonávat orientační úkoly. O skutečné revoluci hovoří Morla, když zmiňuje jejich energetickou autonomii. „Je to poprvé, co může bipední robot fungovat jako průmyslový stroj bez přerušení,“ uvedl.
Walker S2 je první humanoid, který dokáže autonomně spravovat svou vlastní energii, což mu umožňuje pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
„Je to první humanoidní robot, který může vyměnit svou vlastní baterii,“ dodává spolupracovník pořadu Herrera en COPE.
Klíčový krok k nekonečnému provozu
Tento milník je možný díky systému dvou bateriových modulů, jedné hlavní a druhé záložní. Když robot zjistí nízkou úroveň nabití, přejde k nabíjecí stanici, vymění vybitou baterii za novou a pokračuje v plnění úkolů. Tato schopnost fungovat bez přerušení představuje zásadní změnu v robotice, která přetváří androidy z pouhých výstavních prototypů na skutečné zaměstnance na plný úvazek, kteří podle společnosti budou připraveni k nasazení ve velkém měřítku od roku 2026.
Nová studená válka o talenty
Vedle závodu o hardware probíhá ještě drsnější bitva: válka o talenty v oblasti umělé inteligence. Jasným příkladem je nedávné zaměstnání Amara Subramanyy, dosavadního viceprezidenta pro AI ve společnosti Microsoft, společností Apple. Morla tento krok označil za klíčový strategický pohyb, obdobně jako hvězdné přestupy ve světě fotbalu. Apple se tak snaží přestavět svou strategii v oblasti AI, kde její asistent Siri a platforma Apple Intelligence vykazují nižší výkon než u konkurence.
Tento typ přestupu ukazuje, že velké technologické společnosti již nesoupeří pouze o produkty, ale také o mozek schopný je vyvinout. Případ Subramanyy, který dříve významně přispěl k vývoji Gemini v Googlu, není ojedinělý. Meta zaplatila 200 milionů dolarů vedoucímu pracovníkovi, aby ho odvrátila od společnosti Apple. Morla naznačil, že tento trend by mohl přejít z podnikatelské sféry do geopolitické, kdyby se země začaly předhánět o nejlepší technologické odborníky, podobně jako tomu bylo během studené války se scienceňabilece.
Nevyhnutelná budoucnost soužití
Příchod těchto patrolních robotů a vyhrocený boj o talenty v oblasti AI naznačují budoucnost, kde soužití s pokročilými stroji se zdá být nevyhnutelné. Během pořadu debatovali Alberto Herrera a Jorge Morla o sociálních důsledcích této revoluce, například o možném zavedení univerzálního základního příjmu jako kompenzaci za pracovních výměny. V tomto kontextu Morla argumentoval, že humanitní vědy a filozofie „mají v tuto chvíli větší význam, protože jsou nástroji, které nám mají pomoci vypořádat se s touto technologickou revolucí.”
