Kvalitnější ovzduší ve velkých asijských státech paradoxně urychluje klimatický jev, kterého se obávají vědci po celém světě
- Někteří lidé zažívají nevysvětlitelné jevy – vědci zjistili, že mají jedno společné
- Dvě osoby spolu komunikovaly ve snu: objevení na úrovni umělé inteligence
Roky 2010 až 2025 se zapsaly do historie jako období extrémně rychlého oteplování planety. Každý další rok přinášel nové teplotní rekordy a vědecká komunita si dlouho lámala hlavu – proč se změna klimatu tak výrazně zrychlila?
Nabízelo se několik vysvětlení. Jedním z nich bylo snížení sirných emisí z lodní dopravy. Tento zásadní krok se však začal ve velkém měřítku uplatňovat až po roce 2020 – tedy později, než by to mohlo objasnit celou akceleraci. Nový mezinárodní výzkum však přichází s překvapivým faktorem: důkladná opatření na zlepšení kvality ovzduší ve východní Asii, konkrétně v Číně. Právě čistější vzduch podle všeho odhalil, jaký dopad mají emise skleníkových plynů – mj. i těch, které v Evropě v roce 2024 stoupaly.
Jak smog „chránil“ planetu: efekt deštníku
Zní to paradoxně, ale smog léta působil jako jakýsi štít. Znečištěné ovzduší odráželo část slunečního záření a povrch země ochlazovalo – přírodní „deštník“. Podle portálu Science Alert mohl tento jev snižovat oteplování způsobené lidskou činností až o půl stupně Celsia za sto let.
Ve chvíli, kdy země – včetně Česka – schválily přísné limity pro emise a začaly čistit vzduch, pomyslný ochranný štít rychle mizel. Výsledkem je, že ačkoliv emise skleníkových plynů dál rostou, povrch planety se aktuálně zahřívá rekordní rychlostí. Podle výzkumu tuto změnu vědci detailně nasimulovali díky 160 modelovým běhům s využitím osmi různých globálních klimatických modelů. Zaměřili se mimo jiné na to, jak se meteorologické jevy mění v souvislosti s úbytkem průmyslového znečištění ve východní Asii.
Rychlejší oteplování v Tichomoří: Ukázka v číslech
Závěry studie jsou jasné. Pokud by se úroveň znečištění od roku 2010 snížila dle reálného průběhu, planeta by se podle výpočtů ohřála o dalších 0,07 stupně Celsia. Možná to zní jako drobnost – ale je to zásadní přísada do celkového nárůstu o 1,3°C od roku 1850. Zvlášť když vezmeme v potaz, že proměnlivé jevy jako El Niño byly z údajů vyfiltrovány.
Podle dlouhodobých trendů by bylo možné mezi lety 2010 a 2025 čekat růst teploty o 0,23 stupně Celsia. Reálný nárůst ale dělá téměř 0,33 stupně Celsia. Právě těch „extra“ 0,1 stupně lze podle vědců připsat hlavně čistějšímu ovzduší v Asii, i když se současně měnila také plavba lodí a v atmosféře rychle přibývá metan.
K ochlazení díky znečištění dochází dvěma způsoby: buď odráží sluneční paprsky, nebo modifikuje vlastnosti oblačnosti (tak, že lépe odráží světlo). Lepší vzduch v Asii znamená, že i oblačnost nad východním Pacifikem odráží méně záření. Tato změna, předpovězená modely, se projevuje i na satelitních snímcích – nad severním Pacifikem je skutečně pozorováno rychlejší oteplování. Planeta si tak nyní „testuje“, jak rychlá může být změna klimatu bez zástěry v podobě průmyslového smogu.
Co to znamená pro Česko a Evropu?
Z pohledu obyvatel Prahy, Ostravy nebo Brna jde o těžko představitelné globální procesy. Ale právě východoasijská atmosféra ovlivňuje i naše počasí, třeba v podobě sucha či extrémních bouří. To je pro politiky i firmy další důvod nabídnout víc než jen kosmetická opatření na ochranu klimatu.
Osvědčuje se, že každý efekt má svou druhou stranu. Čistší vzduch je skvělý pro lidské zdraví – s tím nikdo nesmí polemizovat. Jenže teď už víme, že některé ekologické snahy urychlují trendy, na které musíme být připraveni. Možná je čas diskutovat víc o adaptaci na nové klima, nejen o snižování emisí.
