Nález starých kostěných nástrojů mění představy o našich předcích. Výzkum pod vedením Ignacia de la Torre ukazuje nové možnosti pravěké technologie
Představte si, že skládáte extrémně složitou detektivku – z dávných stop, zlomků kostí a kamenných nástrojů. Odhadujeme, že od objevení druhu Homo sapiens nás dělí téměř 300 000 let. K našemu společnému předkovi se šimpanzem bychom cestovali přes 6 milionů let zpět a k prvním kamenným nástrojům asi 2,7 milionu let. Coby pravěcí hominidé jsme začali opracovávat kámen dávno předtím, než jsme poprvé experimentovali s kostí. Dosud nejstarší kostěné nástroje, které archeologie znala, byly staré asi půl milionu let — alespoň do letoška.
Mezinárodní tým pod vedením španělského vědce Ignacia de la Torre nyní otiskl v Nature výsledky výzkumu, který doslova mění dějiny technologie. Objevili totiž opracované kostěné nástroje staré 1,5 milionu let – o milion let starší, než byl dosavadní rekord. Ignacio de la Torre, expert španělského CSIC a vedoucí Pleistocénního archeologického laboratoře, říká: „Tento objev ukazuje, že již první lidé výrazně rozšířili své technologické možnosti — nedrželi se už jen kamene, ale začali využívat k výrobě nástrojů i kosti. To znamená skutečnou evoluci v rukodělných dovednostech a myšlení.“
Po dlouhá tisíciletí byla kamenná industrie symbolem pokroku (a to doslova). Pokud projdeme nejdůležitější milníky: asi před 2,7 miliony let vznikla východoafrická kultura olduvaiská, jejíž členové zanechali první doklady úmyslného „štípání“ kamene. Ty nejstarší nástroje byly docela primitivní – šlo o ostré úštěpy vzniklé prostým úderem kamenů o sebe. Efektivní, ale poměrně křehké.
Před 1,7 milionu let se však metoda změnila. Nastoupila acheuléenská kultura: místo ostrých úštěpů člověk opracovával kameny do tvaru „slzy“, výsledkem byly první hroty a sekery. Byly odolné, účinné, ale stále výhradně kamenné. Ignacio de la Torre zdůrazňuje: „Až doposud jsme přechod od olduvaiské ke kultuře acheuléenské chápali jen skrze kamenné nástroje.“ Právě proto je převratné, že někdy už v tomto období příslušníci rodu Homo začali podobné výrobní dovednosti aplikovat i na kosti. „Výroba standardizovaných kostěných nástrojů už tehdy dokazuje technologickou zralost, pro kterou jsme dříve neměli žádné důkazy. Přepisuje to dosavadní scénáře vzniku složitějších rukodělných tradic o víc než milion let zpět,“ doplňuje De la Torre.
Tady často děláme chybu. Máme tendenci vnímat pravěk jako éru zdlouhavého tápání, kde se každá nová dovednost „rodila“ bolestivě pomalu. Jenže pokud naši předci dokázali už před 1,5 milionu let vyrábět komplexní kostěné nástroje, je pravděpodobné, že s podobnými experimenty začali mnohem dřív – i když na to zatím nemáme důkazy. Je však třeba přiznat, že archeologický záznam hraje nefér: kámen vydrží tisíciletí, kosti většinou ne. To, co najdeme, je spíš výjimka než pravidlo.
Veřejnost často předpokládá, že přesně víme, kdy která inovace přišla. Ve skutečnosti se řídíme nikoliv tím, co se skutečně dělo, ale tím, co dokážeme najít. Paleontologie je tedy ve své podstatě proces neustálého aktualizování vlastních „jistot“. Pokud dnes objevíme kostěný nástroj, je možné, že stovky dalších zmizely, aniž by zanechaly stopu. Když jediný nález posune začátek celé technologie o milion let, můžeme si být opravdu jistí, že to nezačalo ještě dřív? Fakta nás nutí přehodnocovat příběh o původu člověka znovu a znovu. Možná je čas dát vale starým představám a podívat se na naše předky s větším respektem.
Nenechte se zmást:
- Myslíme si, že víme, kdy jsme začali vyrábět nástroje — ale ve skutečnosti jen datujeme ty, co náhodou přežily. Chybovat můžeme na obě strany. Vzpomeňte na objev z roku 2022: některé opracované kameny z fosilních vrstev vůbec nevytvořil člověk, ale koně či osli. Naše znalosti jsou prostě závislé na štěstí nálezců. Pokud někdo s jistotou tvrdí „lidé začali s touto technikou přesně před X lety“, berte to vždy s rezervou — je to jen nejstarší doložený případ, ne skutečný začátek.
ZDROJE (MLA):
- De la Torre, Ignacio, et al. „Systematic Bone Tool Production at 1.5 Million Years Ago.“ Nature, 2025, DOI: 10.1038/s41586-025-08652-5.
