Premiér Petr Fiala oznámil, že Česká republika plánuje ukončit spalování uhlí do roku 2033. Tento krok je klíčovým bodem v aktuálních debatách o zelené energetice a snaze stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Pro mnoho evropských organizací je však tento termín stále až příliš vzdálený. Podle nich by Česko mělo přejít na čistější zdroje energie ještě před rokem 2030.
Premiér Petr Fiala, Foto: Fotograf1978, CC BY-SA 4.0
Proč je uhlí stále v české energetice tak dominantní?
Uhlí tvoří už desítky let páteř české energetiky. Doly ve středních a severních Čechách, elektrárny typu Počerady či Dětmarovice – to jsou místa, která místní dobře znají. Přechod na čistou energii ale není jen ekologickou otázkou, dotýká se pracovních míst, ekonomik regionů a stability dodávek elektřiny.
Co motivuje vládu k určení roku 2033?
Ještě v roce 2020 doporučila vládní Uhelná komise konec uhlí v roce 2038. Nová vláda se rozhodla tento horizont zkrátit. Podle premiéra Fialy bude proces vyžadovat postupné investice do obnovitelných zdrojů i inovace v českém průmyslu. Důležitá je také podpora regionů, kde mají tradičně uhelné provozy silný vliv na zaměstnanost – jako Ústecký či Moravskoslezský kraj.
Evropa tlačí na ještě výrazně kratší termín
„Pozorujeme, že většina evropských zemí se snaží skončit s uhlím daleko dříve než v roce 2033. Také věříme, že Česká republika zvládne ukončit spalování uhlí už kolem roku 2030. Plány na rozšiřování dolu Bílina nebo modernizaci starých elektráren by tak měly jít ze stolu,“ říká Lukáš Hrábek z Greenpeace Česká republika.
Podobně to vidí i Mahi Sideridou, ředitelka evropské iniciativy Europe Beyond Coal. Podle ní je pozitivní, že vláda chápe nutnost úplného odklonu od uhlí. Přesto termín 2033 vnímá jako zbytečně vzdálený a upozorňuje, že Česko by mohlo ztratit šanci držet krok s dynamicky se měnící evropskou energetikou.
Je rychlejší konec uhlí v Česku reálný?
- Technologie: Rozvoj solárních parků i větrných elektráren v regionech, kde dříve vládlo uhlí – například Mostecko či Sokolovsko.
- Investice: Státní i evropské dotace, například Modernizační fond, podporují inovace a ekologickou výrobu energie. Tento trend už v Česku sledují firmy jako ČEZ nebo E.ON.
- Poptávka: Čeští spotřebitelé i průmysl stále více vyžadují zelenou energii. Elektronické aukce na certifikovanou zelenou elektřinu (například od společnosti Nano Energies) se staly běžnou součástí trhu.
Co znamená konec uhlí pro každodenní život?
Odchod od uhlí může znamenat čistší vzduch i novou ekonomickou příležitost v regionech, které byly dříve na těžbě závislé. Inspirací může být třeba německé Porýní, kde během několika let vznikla z bývalých uhelných oblastí centrum moderní energetiky a environmentálních služeb. V českých městech jako Chomutov nebo Karviná už vznikají první ekologické start-upy zaměřené na obnovitelnou energii.
Na co by si měl dát pozor každý z nás?
- Sledujte nabídky poskytovatelů energií – v roce 2025 začnou masivně nabízet tarify s garancí zeleného původu.
- Při plánování stavby domu či rekonstrukce doporučuji zohlednit možnost instalace tepelného čerpadla nebo vlastní solární elektrárny – stát stále nabízí zajímavé dotační programy (například Nová zelená úsporám).
- Nezapomeňte sledovat regionální projekty – účastí na komunitní energetice můžete získat stabilní a čistý zdroj elektřiny přímo z vašeho kraje.
Konec uhlí – příležitost, nebo riziko?
V roce 2025 už není klimatická změna něco vzdáleného a abstraktního. Rozhodnutí o rychlosti konce uhlí tak ovlivní, jak bude Česko vypadat za dalších deset let. Jako redaktor se v posledních letech setkávám s čím dál více lidmi, kteří v transformaci energetiky nevidí jen nutnost, ale i šanci pro vznik nových firem a ekologických projektů přímo v našem sousedství. Otázka tedy není jen kdy, ale jak rychle jsme ochotni změnit způsob, jakým vyrábíme a spotřebováváme energii.
