„Homo sapiens se vyvinul tak, aby se exponenciálně množil, rozšiřoval se po planetě a spotřebovával všechny dostupné zdroje,“ říká nová studie.
Možná jste si toho všimli i vy – ať už v diskuzích o přelidnění nebo při debatách o tom, kolik naše planeta ještě zvládne. Přestože se růst světové populace začíná pozvolna stabilizovat, počet lidí na Zemi stále roste docela rychlým tempem. Odborníci očekávají, že svého maxima dosáhneme teprve poté, co překročíme hranici 10 miliard obyvatel. To je nárůst o více než třetinu oproti současnosti. A takto velká změna by mohla mít zásadní následky – včetně největšího vymírání druhů od dob dinosaurů.
Podle studie publikované v časopise World, kterou vedl populací ekolog William Rees z University of British Columbia, by „korekce populace“ v podobě masivního vymírání mohla přijít v horizontu několika desetiletí, kdy se lidstvo dostane ke zmíněným 10 miliardám (podle predikcí kolem roku 2058). Vědci upozorňují, že jde o bezprecedentní situaci s možnými katastrofálními důsledky nejen pro lidi samotné, ale i pro většinu života na Zemi.
„Lidstvo nyní vykazuje typickou dynamiku jednoho cyklu prudkého růstu a následného kolapsu populace,“ uvádí studie. „Celosvětová ekonomika se nevyhnutelně zmenší a lidstvo v tomto století čeká dramatická demografická korekce.“
Nejde však jen o počet lidí. Na začátku tohoto roku potvrdil biogeograf Tony Barnosky ze Stanfordu, že se opravdu blížíme kritickému zlomu. Lidé vytvářejí obrovský tlak na planetu, která už nemá odkud brát. Zavedení průmyslového zemědělství a využívání fosilních paliv zrychlilo populační růst a zároveň odstranilo většinu mechanismů, které by růst přirozeně brzdily. Díky tomu jsme mohli růst stovky let, ale dnes už víme, že to není dlouhodobě udržitelné.
„Homo sapiens se vyvinul tak, aby jeho populace neustále rostla, jeho areál se rozšiřoval, a přitom spotřebovával všechny snadno dostupné zdroje,“ komentuje Rees.
Problém je, že všechnu energii nutnou k udržení 10 miliardové populace musíme někde najít – a vše, co odebereme, někde skončí jako odpad či zátěž na přírodu. Autoři studie upozorňují, že to povede k masivnímu vymírání, které by mohlo přežít jen okolo 100 milionů lidí, což je výrazně méně než dnešní populace Evropské unie. Rees upozorňuje, že zpomalování růstu populace by nás nemělo ukolébat: „I když se počet lidí zpomalí, stále je to příliš mnoho na to, aby to planeta zvládla.“
Je v této situaci nějaké pozitivum? Jak bude vypadat budoucnost lidí? Podle Reese je nepravděpodobné, že bychom jako druh zcela vymřeli – technologie mohou ledacos změnit. Přesto si myslí, že „negativní zpětné vazby – klimatický chaos, nedostatek potravin, krize s pitnou vodou, sociální nepokoje či války o suroviny – pravděpodobně zásadně omezí možnosti pokročilé světové civilizace“.
Co z toho plyne pro Česko?
Možná si říkáte, že jde o globální problém, ale dopady už dnes vidíme i u nás – stačí připomenout dlouhotrvající sucha v Polabí, stále dražší energie či úbytek opylovačů na jižní Moravě. Energetická, potravinová i klimatická soběstačnost jsou v roce 2025 ve středu debat i u nás. Pokud vám není budoucnost jedno, přemýšlejte, kde jde snížit spotřebu, jak efektivněji využívat místní zdroje a co můžete změnit ve svém okolí.
- Omezte plýtvání – ať už potravinami, energií nebo vodou.
- Zaměřte se na podporu regionálních výrobců a férové farmáře (např. Sklizeno, Košík.cz, farmářské trhy v Olomouci či Brně).
- Podívejte se na možnosti komunitní energetiky nebo městských zahrad – i v Praze jsou dnes trendy sousedské projekty na společné pěstování zeleniny.
- Buďte v obraze – sledujte aktuální vědecké poznatky, například přes Českou geografickou společnost nebo Ekolist.cz.
Budoucnost sice vypadá náročně, ale máte možnost ovlivnit, jaký svět zanecháme dalším generacím. Malé změny v našem každodenním chování mohou mít velký dopad – stačí začít.
