Třicet let pátrání přineslo zásadní objevy, které mění naše chápání nejslavnějšího génia renesance. Co znamenají pro historii i vědce v roce 2025?
- Je konečně rozluštěna záhada rodu Leonarda da Vinci?
- Leonardova matka byla otrokyní. Jak ovlivnilo její původ život génia?
Jméno Leonardo da Vinci už po staletí září mezi největšími vizionáři a vynálezci všech dob. Všichni jsme slyšeli o jeho Moně Lise, létajících strojích i záhadném úsměvu, ale teprve nyní, v roce 2025, se českému i světovému vědeckému týmu podařilo odhalit další, dosud skrytá tajemství tohoto mistra. A to díky mezinárodnímu Projektu DNA Leonardo, na kterém se podílejí také experti z Masarykovy univerzity nebo pražského Ústavu molekulární genetiky.
V právě vydané knize Genia Da Vinci. Genealogie a genetika pro DNA Leonarda představují Alessandro Vezzosi a Agnese Sabato výsledky třicetiletého genealogického pátrání, které otřáslo i samotnými rodokmeny italské šlechty. Výsledkem je unikátní rodokmen čítající 21 generací a více než 400 osob od roku 1331 do současnosti. Právě tento pečlivě zpracovaný přehled umožnil vědcům poprvé reálně pátrat po biologických stopách génia a rozjet možná nejambicióznější historicko-genetický projekt v Evropě.
Po novém prozkoumání archivních dokumentů se autorům povedlo spolehlivě vystopovat 15 přímých mužských potomků v linii Leonarda i jeho nevlastního bratra Domenica Benedetta. V šesti případech dali potomci souhlas ke genetickému testování pod vedením Davida Caramelliho a forenzní antropoložky Eleny Pilli.
Výsledky DNA analýz chromozomu Y – toho, co se nemění z otce na syna – potvrdily genetickou kontinuitu mužské da Vinciho linie alespoň od 15. generace. Pro české čtenáře jde o srovnatelný objev, jako kdybychom vystopovali dosud neznámé potomky Karlštejna.
Další zásadní zjištění přinesl průzkum rodinné hrobky da Vinciů v kostele Santa Croce v městečku Vinci, kde nyní spolu s odborníky z Univerzity ve Florencii probíhá archeologický výzkum. Zde mohou ležet ostatky Leonardova děda Antonia, strýce Francesca i několika nevlastních bratrů — Pandolfa, Antonia a Giovanniho.
Italští antropologové Alessandro Riga a Luca Bachechi získali první kosterní fragmenty, jejichž stáří bylo ověřeno radiouhlíkovou metodou. Předběžné analýzy profilu jednoho jedince, provedené týmem molekulární antropoložky Martiny Lari, ukázaly, že šlo o muže odpovídajícího předpokládanému stáří Leonardových příbuzných.
Podle Caramelliho je nyní nezbytné analyzovat kvalitu získané DNA a případně porovnat fragmenty chromozomu Y se vzorky žijících potomků. Pokud by se shoda potvrdila i u dávného kosterního materiálu, „mohli bychom s jistotou říci, že historické prameny o otcovství byly přesné, a získat tím i nové informace pro rekonstrukci biologického profilu samotného Leonarda“, vysvětluje Caramelli.
Největším lákadlem je možnost analyzovat zbytky DNA v rukopisech, obrazech nebo dokonce malých otiscích prstů na originálních skicách, které mohou obsahovat buňky s Leonardovou genetickou informací. To by v budoucnu mohlo pomoci odhalit, zda za jeho vizuálním talentem či zdravotními potížemi stála konkrétní genetika.
Základní vědecká hypotéza celého týmu je přitom překvapivě přímočará: sledovat chromozom Y, unikátní otcovskou linii, která odolávala staletým proměnám. „Chceme nejen udržovat v paměti místa spojená s Leonardem, ale především umožnit vědecký výzkum jeho DNA a odpovědět i na otázky, na které jsme si doteď netroufli,“ říká Vezzosi. Podobně přemýšlí i čeští odborníci, kteří by rádi podobné projekty více přiblížili veřejnosti.
Závěr publikace nabízí srovnání vzhledu některých současných potomků se slavným autoportrétem Leonarda. Pochopitelně jde zatím spíše o kuriozitu, přesto však vědecký potenciál tohoto výzkumu je obrovský. Pokud se podaří sekvenovat dostatek fragmentů DNA, otevře se zcela nová kapitola poznání genetiky nadaných osobností. Možná zjistíme, jaké zdravotní predispozice, talenty nebo slabiny formovaly život legendy jako byl Leonardo da Vinci.
„Každý drobný otisk prstu v archivním rukopisu může obsahovat klíč. Biologie 21. století prolamuje hranici nemožného a dává nám šanci zjistit víc o slavných lidech, jejichž příběhy jsme považovali za navždy ztracené,“ dodává profesor Jesse H. Ausubel z Rockefellerovy univerzity, jeden z vedoucích projektu.
Co z objevu vyplývá pro nás?
- Vědecké potvrzení rodové linie – už víme, že Leonardova otcovská linie žije dál. Pro každého zájemce o rodokmeny i historii velká inspirace.
- Příležitost pro české odborníky – projekt je vzorem pro podobná pátrání v Česku, kde máme unikátní matriky i bohatý kulturní odkaz.
- Nové možnosti bádání – nejen historii, ale i medicínu nebo genetiku teď ovlivňuje to, co se dlouho zdálo nemožné.
Pokud vás zajímají novinky z oblasti génů, technologií a historie, určitě si tuto zprávu uložte, sdílejte nebo podělte o postřehy v diskuzi. Občas se i v roce 2025 naplní to, o čem dříve psaly jen romány.
