Expertka radí rodičům, proč je důležité být při dospívání nablízku, aniž byste narušovali prostor pro samostatnost a kritické myšlení
03/08/2025 – 05:00
Dospívání není jen období bouří a hormonálních změn. Je to zásadní fáze života, kdy se mladí lidé učí stát sami za sebe. A právě v této etapě je, podle známé španělské psycholožky Rocío Ramos-Paúl, běžné — a dokonce žádoucí — zažívat v rodině konflikty.
„Konflikt je přirozenou součástí dospívání. Pokud se se svým teenagerem nikdy nedostanete do sporu, možná spolu doopravdy nežijete,“ říká Ramos-Paúl otevřeně ve známém podcastu Upeka. Tím bourá představu „ideální“ domácnosti bez hádek v náročném období puberty.
Konflikty nejsou problém, ale důležitý signál
Namísto obav doporučuje Ramos-Paúl pohlížet na rozepře s teenagery jako na potřebný prvek, který pomáhá mladým lidem zformovat vlastní identitu. Ve skutečnosti záleží hlavně na tom, jak se s konflikty v rodině pracuje. „Právě tady začíná období, kdy už na staré pořádky nestačí. Musíme se jako rodiče přizpůsobit a najít nový způsob, jak s dětmi komunikovat,“ vysvětluje expertka.
Rodič jako průvodce a zdroj argumentů
- Dospívající potřebují s rodiči mluvit o všem – od školy přes vztahy po politiku, hodnoty nebo sex.
- I když předstírají nezájem nebo odseknou, že „už toho bylo dost“, ve skutečnosti získávají argumenty pro život venku – v partě nebo ve škole.
- „Když jim chybí vaše názory, neumí později obhájit sami sebe ve skupině. To, že vás poslouchají, je pro ně důležité, i když vám to zrovna neřeknou nahlas,“ připomíná Ramos-Paúl.
Dospívající jako zkouška rodičovství
Výchovu teenagera podle Ramos-Paúl nejde jednoduše „přehodit“ na babičku, souseda nebo hlídačku. „Malé děti vám často pohlídá skoro každý. Ale dospívajícího musíte zvládnout sami — a být přitom opravdu přítomní,“ zdůrazňuje psycholožka.
Přítomnost však znamená spíš oporu z druhé řady než hlídání na každém kroku. „Pokud na školní akci nejdete, stěžují si. Přijdete-li a sednete si do první řady, protestují. Jasně dávají najevo potřebu prostoru – a vaším úkolem je tuto potřebu respektovat, ale přitom zůstat na blízku,“ shrnuje.
Stud, vlastní cesta a emoce
Postupem času získávají vrstevníci a sociální vazby stále větší roli. S tím přibývá i stud a potřeba soukromí. Všichni známe situaci, když si dvanáctiletého syna nebo dceru dovolíte obejmout u školy a setkáte se s naléhavou prosbou, ať to už příště neděláte („Vždyť mě před kamarády ztrapníš!“).
Neberte toto odmítání osobně a nemějte obavy – je to přirozený krok ke zdravému osamostatnění. Vaše role se mění, ale neztrácí na významu.
Jak zůstat důležitým rodičem v době dospívání?
- Mějte dveře vždy otevřené – doslova i obrazně.
- Poslouchejte, nesuďte ukvapeně, dejte prostor pro sdílení i kritický názor vašeho potomka.
- Přijměte, že spory nejsou „chyba“, ale signál, že vaše dítě si hledá vlastní hlas.
- Buďte zdrojem bezpečí, ne neustálé kontroly.
Na závěr mi dovolte malou radu z vlastní zkušenosti: Pokud aktuálně procházíte bouřlivým pubertálním obdobím svých dětí, berte konflikty jako důkaz důvěry a blízkosti. Kdo s teenagerem nikdy nediskutuje, možná není nablízku tolik, jak by chtěl.
