Pobyt v režimu přežívání znamená fungovat ze strachu, v permanentním napětí a sebeochraně – namísto klidu, vědomého rozhodování a skutečného propojení
Marco Ratti je mezinárodně uznávanou osobností v oblasti integrativní duševní hygieny. Více než 17 let zkoumá provázanost neurovědy, traumatu a osobního rozvoje. Jeho profesní cesta vede přes mnišství i somatickou terapii. Díky tomu kombinuje prastaré i moderní nástroje a nabízí překvapivě účinné odpovědi na dnešní problémy s psychickým zdravím.
V nedávném rozhovoru pro kanál Tiene Sentido Podcast Ratti srozumitelně rozebírá rozdíl mezi přežíváním a skutečným žitím, vysvětluje roli nervové soustavy v našich emocích i to, proč často jednáme na základě nevědomých obranných mechanismů.
Když přežívání ovládne každodenní život
„Přežívání je, když žijete jen proto, abyste neumřeli; žití začíná ve chvíli, kdy se rozhodnete život obejmout – ať přináší cokoliv,“ říká Ratti. Podle něj dnes většina lidí setrvává prakticky nonstop v jakémsi pohotovostním režimu. Opírá se přitom o vzorce z minulosti, často zcela automaticky, místo aby na život reagovala vědomě podle toho, co se skutečně děje teď a tady.
Ratti k tomu dodává: „Když jsem v přežívání, přepínám na instinkty, na primitivní zvyky, které mi kdysi pomohly. Ale dnes už nemusí být nejlepším řešením.“ Stres tak přestává být pouze individuálním problémem – stává se kolektivním jevem, který nás v podstatě zbavuje lidskosti.
Nervová soustava: Klíč ke svobodě i zdravým vztahům
Další Rattiho důležitý postřeh: „Vaše nervová soustava je rozhraním mezi vámi a okolním světem.“ Když ji umíme zklidnit a regulovat, dokážeme být skutečně sami sebou a opravdově se spojit s druhými. „Opravdová svoboda začíná v nervové soustavě,“ vysvětluje. Uvědomit si, jestli právě jednáme z místa ochrany – nebo z místa otevřenosti – zásadně ovlivňuje naše vztahy i rozhodování.
Ratti upozorňuje i na poměrně častý nešvar: Mnohé populární rady o odolnosti či nutnosti „vystoupit z komfortní zóny“ podle něj mohou být až nebezpečné. „Říct někomu ‚běž za hranice komfortu‘ může být neurobiologicky zásadní chyba,“ uvádí s tím, že většina z nás potřebuje nejprve bezpečí, až pak odvahu jít dál.
Emoce jako navigace v péči o sebe
Podle Rattiho jsou emoce kompasem našeho sebepéče. Potlačovat je nebo se za ně soudit vede spíš k prohlubování traumat. „Není možné se uzdravit, pokud ze svých reakcí dělám svého nepřítele. Moje deprese, můj strach, můj hněv – to všechno jsou části mě samotného. Nejsem rozbitý, nejsem vadný.“ Tato celostní perspektiva nabádá k tomu, abyste uvnitř sebe přestali válčit a začali přijímat všechny své stránky. „Až přestaneme neustále hodnotit sami sebe, konečně uvidíme, kým skutečně jsme. A pak se může otevřít cesta ke skutečnému uzdravení.“
- Alberto Gallardo, psycholog: „Jestliže se váš partner zlobí, vyzkoušejte tuto větu – a uvidíte, že se přestanete hádat.“
- Odpovídáte na zprávy na WhatsApp skoro okamžitě? Co o vás říká psychologie
Marco Ratti představuje inspirativní osobnost české (i evropské) scény moderní duševní hygieny. Přes 17 let kombinuje neurovědu s terapií a přináší nový, skutečně lidský pohled na zvládání emocí, stresu a traumatu.
