Jakarta, 28. ledna 2026 – Meteorologický, klimatologický a geofyzikální úřad (BMKG) zdůrazňuje, že Operace úpravy počasí (OMC) prováděné v Indonésii jsou měřitelné a vědecky podložené snahy o mitigaci katastrof. Tento krok byl přijat jako reakcí na pokles schopnosti životního prostředí a rostoucí hrozbu změny klimatu.
Předtím se na sociálních médiích objevily názory, že pokud budou OMC prováděny nepřetržitě, mohou představovat riziko, jakési „časované bomby“. V těchto narativech byli OMC spojovány s těžkostmi, jako je stabilita počasí, vznik chladných bazénů, hromadění vody v určitých oblastech, což může vést k velkým povodním, a vytváření falešného pocitu bezpečí.
V tomto kontextu BMKG objasňuje, že chladný bazén je meteorologický fenomén, který se vyskytuje zcela přirozeně. Tento jev nastává, když dešťová voda vypařuje pod bouřkovými mraky, čímž ochlazuje vzduch a tvoří hustou vzdušnou hmotu, která padá na zem.
Každýkrát, když dojde k přirozenému dešti – bez lidského zásahu – se chladný bazén tvoří automaticky. Přiřazení tohoto fenoménu ke škodlivému vedlejšímu účinku OMC je tudíž vědeckým omylem. OMC pomocí techniky osévání mraků (cold seeding) totiž nevytváří nové mraky, ale pouze ovlivňuje ty, které již existují.
BMKG opětovně potvrzuje, že cílem implementace OMC je čistě mitigace katastrof a ochrana lidí tím, že se zvyšuje nebo snižuje množství srážek – nikoli vyvolávání nestability počasí.
Dále, pokud OMC úspěšně urychlí přirozený proces deště, fyzikálně i chemicky se vytvoří chladný bazén identický s tím, který vzniká při přirozeném dešti.
Co se týče energetické škály, je také nutné poznamenat, že technologie člověka zatím nemohou produkovat studené vzdušné hmoty ve velkém měřítku. Skrze modifikaci počasí lidé pouze aktivují přirozené procesy u již nasycených mraků (tak jak to bylo provedeno v Indonésii), nikoli nevytvářejí obrovské systémy pro chlazení atmosféry.
Co se týče myšlenky „přesunutí deště do jiných oblastí a možného vzniku povodní“, BMKG uvádí dva hlavní postupy, které se používají k ochraně strategických oblastí. Prvním je metoda „Jumping Process“, kdy tým OMC detekuje dodávky mraků z moře (Java nebo Indický oceán) pomocí radarů a osévá je před jejich dosažením souše, aby dešt‘ spadl do vod.
Druhým přístupem je Competition Method, při němž se osévání provádí v rané fázi přímo nad souší, což narušuje (nikoli přerušuje) růst mraků, aby se nedostaly do masivních cumulonimbických mraků. OMC se tedy neprovádí za účelem přesunutí deště k jiným osídleným oblastem.
BMKG však souhlasí, že schopnost životního prostředí reagovat na spadlou vodu je klíčovým faktorem pro vznik či neuplatnění povodní. Dále fakt, že od 30. let minulého století zmizelo v oblasti Jabodetabek přibližně 800 situací, je hlavním důvodem nedostatečných infiltračních oblastí, které mohou podnítit povodně.
Tím pádem BMKG uvádí, že uspořádání životního prostředí jako reakce na povodňovou problematiku je prvořadé, a to jak pro vládu, tak pro celou společnost. Současně je však stále potřeba činit kroky k redukci srážek, jako je OMC, aby to odpovídalo aktuálním podmínkám životního prostředí.
Do budoucna by mělo pokračovat uspořádání životní prostředí a je třeba zvyšovat kapacitu modifikace počasí. Vzhledem k výzvám spojeným se změnou klimatu nejsou tyto obavy opodstatněné, neboť riziko výskytu extrémních dešťů neustále roste.
Také neexistuje žádný logický důvod pro vládu vytvářet negativní počasí, které ohrožuje ekonomiku nebo ohrožuje obyvatelstvo. OMC slouží jako nástroj pro řízení rizik počasí ve světle omezené kapacity životního prostředí.
Badan Meteorologi, Klimatologi, a Geofizika
- Instagram: @infoBMKG
- X: @infoBMKG @InfoHumasBMKG
- Facebook: InfoBMKG
- Youtube: infoBMKG
- Tiktok: infoBMKG
