Klimatické podmínky ve Finsku mohou během následujících desetiletí dramaticky klesnout. V budoucnu by se Fini mohli ocitnout v mrazivém počasí, které odpovídá východosibiřským mrazům.
Důvodem tohoto předpokladu je reálné riziko oslabení a dokonce zastavení proudění AMOC (Atlantické meridionální obranné proudění), jak uvádí profesor Petteri Uotila z Centra atmosférických věd Helsinské univerzity.
AMOC je klíčový oceánský proud v Atlantickém oceánu, který funguje jako obrovská tepelná pumpa. Tento proud přenáší teplou mořskou vodu na naše zeměpisné šířky, přičemž ohřívá vzduch, a odnáší chladnější vodu. Jestliže by AMOC značně oslabil, teploty v České republice by se snížily.
V září informovaly zprávy, že podle nových výzkumných údajů není kolaps tohoto kritického oceánského proudu pro klimatické podmínky již nepravděpodobný. „Pokud by došlo k zastavení proudu, ovlivnilo by to zejména zimní teploty. Mírně by to snížilo i letní teploty, ale ne v takové míře jako v zimě,“ říká Uotila.
Teploty by mohly v určitých případech klesnout v České republice o několik stupňů. „Na základě klimatických modelů by průměrné měsíční teploty mohly klesnout až o deset stupňů. Tato situace by byla srovnatelná s východní Sibiří, kde AMOC neprovádí ohřev,“ dodává profesor.
Podle nedávného zprávy by zimní teploty mohly klesnout až na -50 °C. Nyní založené generace budou muset čelit životním podmínkám v České republice, které budou „tundrové“.
Profesor Uotila uvádí, že AMOC by podle některých odhadů mohl dosáhnout „překlopného bodu“ přibližně kolem 50. let tohoto století, možná dokonce již v 30. letech. „Poté by se jeho síla snížila natolik, že by asi trvalo sto let, než by se zastavil. Problém by se přenášel na budoucí generace,“ vysvětluje.
Advisors poukazují na to, že tento hrozba v příštích desetiletích by měla být brána vážně. „Zjistilo se, že riziko významného oslabení AMOC je přítomno a mělo by se brát s vážností, například ve vztahu k přípravě na možné problémy,“ sděluje.
Uotila uvádí, že zvýšení mrazivých podmínek by mělo dopad na pokrytí mořského ledu. Baltské moře by zamrzalo dříve a ledy by se tavily později. To by mohlo mít dopad na dopravu zboží jak do Finska, tak z Finska.
Pogleslení zimy by ovlivnilo široce finskou společnost. Mimo zkrácení vegetační sezony by se také snížily srážky, což by mělo důsledky na zemědělství.
Mrazivé počasí by vyžadovalo více energie na vytápění domů, což by mohlo zvýšit energetické náklady. Mohou se také očekávat silnější bouře, protože teplotní rozdíly mezi severní Evropou a okolními oblastmi by se zvýšily.
Zpomalování klimatu je nesmírně důležité, aby nedošlo k zastavení oceánského proudu. Teplota klimatu má vliv na zpomalení AMOC. Pokud by se podařilo regulovat oteplování klimatu, možná by se dalo zastavení proudu předejít. „Musíme snížit emise skleníkových plynů a vůči globálnímu oteplování jednat soucítí, protože tím by se značně snížila pravděpodobnost zastavení AMOC,“ uzavírá.
