Neviditelný problém, který ohrožuje i naše přežití
Na první pohled mohou české i světové lesy působit zdravě – husté koruny, voňavá půda, klidná atmosféra. Ale právě pod touto poklidnou tváří se skrývá velmi aktuální fenomén: syndrom prázdného lesa, někdy zvaný také „tichý les“. Tento pojem označuje masivní úbytek živočichů, i když ekosystém navenek zůstává beze změny. Chybějící zvířata však znamenají ohrožení základních procesů, jako je opylování, šíření semen nebo regulace škůdců – a bez nich lesy dlouhodobě přežít nemohou.
Podle nové studie publikované v časopise Science je více než 85 % tropických stromů závislých na zvířatech, která roznášejí jejich semena. Pokud zmizí, hrozí zrychlený kolaps celých pralesů. Nejvíc viditelné je to dnes v Latinské Americe, ale trend se začíná projevovat i v Evropě a některých parcích na jihovýchodě Česka.
Co způsobuje úbytek života v lesích?
Vytrácení fauny z lesů není dílem přírodních cyklů – je to přímý důsledek lidských aktivit. Tento proces se označuje také jako defaunace a představuje zásadní hrozbu pro biodiverzitu i zachování fungujících lesních ekosystémů. Nejzásadnější faktory jsou následující:
Intenzivní zemědělství a monokultury
Aby vznikl prostor pro plodiny jako sója nebo kukuřice, mizí v některých částech světa obrovské plochy lesa. Takové monokultury, často využívané i pro výrobu biopaliv, nejenže vytlačují přírodní ekosystémy, ale zásadně ochuzují prostředí pro místní zvířata.
Těžba surovin a nerostů
Stoupající poptávka po kritických minerálech pro obnovitelné zdroje energie – například mědi či lithia – vede k devastaci oblastí s vysokou biodiverzitou. Latinskoamerická Amazonie i části Afriky jsou dnes epicentry těžby, která decimuje tamní faunu a flóru.
Urbanizace a fragmentace krajiny
Výstavba silnic, zástavba a infrastrukturní projekty rozdělují původní biotopy a omezují migraci i rozmnožování mnoha druhů. Rozbitá krajina pak není schopná dobře fungovat jako celek, což dále prohlubuje ztráty biodiverzity.
V Latinské Americe postihuje defaunace až 88 % tropických lesů. Ale ztráta zvířat není problém jen ekosystémů – dramaticky zasahuje také místní komunity, které jsou na lesích závislé kvůli jídlu, vodě či dřevu. Právě proto je důležité tuto hrozbu nepodceňovat ani u nás, třeba při rozhodování o rozšiřování průmyslových zón v okolí národních parků.
Obnovitelné zdroje: skutečná spása, nebo další riziko?
O obnovitelných energiích se často mluví jako o záchraně klimatu. Ve skutečnosti ale přechod na tyto zdroje může v určitém nastavení znamenat vykořisťování posledních zachovaných přírodních oblastí planety.
Aktuální odhady říkají, že do roku 2050 naroste světová poptávka po mědi až trojnásobně – právě kvůli elektromobilitě a solárním či větrným elektrárnám. Největší zásoby mědi se však nachází v citlivých přírodních oblastech, např. v Amazonii nebo na Balkáně, kde už dnes těžbě ustupují původní biotopy.
Co s tím? Osvědčené iniciativy z praxe
Situace je vážná, ale změna k lepšímu je možná. Přinášíme inspiraci, jak se úspěšně bránit:
- Regenerativní zemědělství: Praktiky jako syntropní zemědělství či permakultura pomáhají obnovovat degradované půdy a podporovat návrat biodiverzity. Například v Brazílii už se s jejich pomocí podařilo revitalizovat rozsáhlé oblasti.
- Místní a komunitní odpor: Domorodé kmeny a nezávislé občanské kolektivy prosazují ochranu svých území, často zakládají chráněné oblasti a zamezují vstupu těžařských firem.
- Ochrana lesů založená na lokální správě: Příkladem jsou komunitně vyjednané koridory nebo biopásy, které propojují fragmentovanou krajinu a umožňují tak volný pohyb veškeré fauny.
Výzva k akci
Syndrom prázdného lesa je signálem, že současný model využívání přírody se blíží hranicím udržitelnosti. Potřebujeme změnit přístup: místo dalšího drancování vsadit na obnovu životního prostředí.
Ochrana lesů není jen o stromech – ale o tom, aby ekosystémy zůstaly živé a soběstačné. Každé rozhodnutí se počítá: od podpory šetrných zákonů přes změnu spotřebitelských návyků až po aktivní účast v místních komunitách. Boj za zdravé lesy je bojem za naši vlastní budoucnost.
