Podrobná studie v PLOS ONE odhaluje, jak proměnit novoroční plány ve skutečný úspěch
Rok 2025 je za dveřmi a s ním se blíží i čas bilancování i slibů, které si často dáváme. Není žádným tajemstvím, že zrovna teď si většina z nás zapisuje do diáře změny, které máme dlouho v hlavě: přestat kouřit, víc cvičit, zdravěji jíst, častěji volat rodičům nebo přátelům… Zní to povědomě? Tvořit si novoroční cíle je skoro tak tradiční jako je nesplnit. Ale pozor – neznamená to, že to má být váš osud! Ve skutečnosti řada lidí svá předsevzetí skutečně dotáhne. A už samotná víra v úspěch je klíčová.
Něco k tomu nabízí respektovaná vědecká revue PLOS ONE, která zveřejnila studii, jež rozebírá strategie, jak svoje předsevzetí letos opravdu zvládnout. Název zní jasně: „Velký experiment s novoročními předsevzetími: Zaměřit se na nové výzvy je úspěšnější než se čemukoli vyhýbat.“ Ve zkratce: mnohem častěji splňujeme ta předsevzetí, která jsou spojená s aktivitou nebo novou zkušeností, než ta, kdy se máme něčeho vzdát. První krok k úspěchu proto podle vědců je – správně si formulovat cíl.
Představte si, že vaším cílem je přestat kouřit. To samo o sobě zní skvěle, ale v praxi nestačí „jen“ přestat s nějakým návykem. Výzkum ukázal, že lidé, kteří se zaměřili na to, CO budou dělat nově (aktivně), uspěli v 58,9 % případů. Ti, co jen „přestávali“ (vyhýbali se), došli do cíle jen v 47,1 %. Takže: místo „přestanu kouřit“ si dejte smysluplnější závazek – třeba nahradit cigaretu zdravějšími rituály.
Druhý zaručený tip – vymyslete jasný plán. Přání typu „chci být zdravější“ je sice milé, ale samo o sobě k ničemu. Jak konkrétně chcete svých cílů dosáhnout? „Budu víc běhat“ – dobrý začátek, ale zkuste to lépe. Zapište si například: „Půjdu do fitka každé pondělí, středu a pátek aspoň na dvě hodiny.“ Ať už je vaše předsevzetí jakékoli, potřebuje jasné mantinely.
Možná vás to překvapí, ale podle švédské studie platí, že pozdvihnout morálku je fajn jen do určité míry). Skupina 1 066 respondentů byla rozdělena podle typu podpory: bez pomoci, s částečnou podporou a s intenzivní podporou. Nejlépe dopadla právě střední cesta – 62,3 % úspěch oproti 55,9 % (bez podpory) a 52,5 % (velká podpora). Částečná podpora byla například jeden povzbuzující e-mail s tipy a plánovaným měsíčním zhodnocením. Naopak u lidí s příliš detailní péčí dobrých výsledků ubylo.
Další bod popírá některé módní rady: nenechte si život zbytečně ztížit. Ti, kdo podrobně plánovali podle metody SMART (Specifické, Měřitelné, Dosažitelné, Reálné, Termínované), často pohořeli. Stejně tak příliš mnoho dílčích cílů může vést k tomu, že selžete už na začátku a rychle ztratíte motivaci. Studie neukázala přesný důvod, ale je možné, že přílišná kontrola nebo tlak na detail oslabuje vnitřní chuť něco změnit.
A na závěr – klasikou je staré dobré „opravdu to chtějte“. Nečekejte, že vám něco spadne do klína jen silou pozitivního myšlení. Chce to opravdovou vnitřní motivaci – pevnou vůli, touhu i otevřenost vůči změnám. Bez toho budou i ty nejchytřeji plánované cíle k ničemu.
Tak si dovolte využít nový rok jako čistý start. Vědci sami potvrzují, že právě symbolické mezníky kalendáře nám pomáhají – mozkově si je spojujeme s příležitostí začít znovu a lépe. Tomuto efektu se říká „efekt nového začátku” (fresh start effect) a má opravdu sílu rozhýbat věci lepším směrem. Hodně štěstí a ať vám efekt nového začátku vydrží co nejdéle!
Tohle vás může překvapit
- Podle této studie si třetina lidí dává předsevzetí zlepšit fyzické zdraví, 20 % chce zhubnout, 13 % jíst méně, pouze 3 % plánují přestat kouřit, 2 % pít méně alkoholu a jen 1 % touží najít lásku. Většina cílů je přitom zvládnutelná – stačí dobrý plán, realistické očekávání, rozumná míra podpory a hlavně opravdová motivace.
ZDROJE
- Oscarsson, Martin, a kol.: „A Large-Scale Experiment on New Year’s Resolutions: Approach-Oriented Goals Are More Successful than Avoidance-Oriented Goals.“ PLOS ONE, 15(12), 9.12.2020, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0234097.
