Tento nález mění pohled na původ abeced, jak je známe dnes
- Archeologové otevřeli hrobku ve starověké Petře a nestačili se divit, co objevili uvnitř
- V centru Zaragozy odkryli archeologové islámskou nekropoli se 30 hroby orientovanými směrem k Mekce
V samém srdci Tell Umm-el Marra v Sýrii se archeologům podařilo odkryt nález, který může zcela proměnit naše chápání psaného jazyka: nápis tvořený abecedou, datovaný do roku 2400 před naším letopočtem. Tento senzační objev nejenže posouvá vznik alfabetického systému o 500 let zpět oproti dosavadním poznatkům, ale také jeho původ odklání směrem od Egypta – jak se dlouho předpokládalo – do překvapivé oblasti Mezopotámie.
Primitivní abeceda v tisíciletých hrobkách
Jádrem objevu jsou čtyři hliněné válce s průtahem, pokryté rytinami, které podle odborníků představují jeden z nejstarších abecedních systémů. Tyto předměty, přibližně velikosti lidského prstu, pravděpodobně sloužily jako štítky – označovaly obsah nebo původ amfor, případně majitele, ke kterým byly připevněny.
Přestože přesný význam znaků zůstává záhadou, jejich pravý význam je v tom, že potvrzují možné počátky abecedního písma – základu většiny dnešních jazyků – o půl tisíciletí dříve, než jsme si mysleli. To boří letité teorie a ukazuje, že snaha po jednodušším a dostupnějším písmu mohla vzniknout nezávisle na několika různých místech.
Poklad minulosti: Kontext nálezu
Válce byly nalezeny v jedné z nejlépe dochovaných hrobek archeologické lokality Tell Umm-el Marra, spolu s pestrou sbírkou předmětů: zlatých a stříbrných šperků, kuchyňského náčiní a výjimečně dochované keramiky. To jasně dokazuje, že šlo o významné centrum, které už během rané doby bronzové hrálo klíčovou roli v rozvoji prvních městských civilizací.
Přesné datování pomocí radiokarbonové metody potvrdilo stáří nejen hrobek, ale i nalezených artefaktů, takže vědecká komunita má nyní v ruce opravdu přesvědčivé důkazy o mimořádné hodnotě tohoto objevu.
Přehodnocení zrodu abecedy
Dopad tohoto objevu přesahuje hranice archeologie. Otevírá nový pohled na to, jak dávné civilizace vymýšlely systémy komunikace, které nebyly určeny jen úzké vrstvě písařů, ale mohly být dostupnější i běžným lidem své doby.
Zároveň nastoluje otázky o povaze kulturního rozvoje. Co asi vedlo společnost v této oblasti, na křižovatce obchodních cest dávného světa, k vytvoření tak inovativní formy zápisu?
Odkaz, který rezonuje i dnes
Tento objev není jen archeologickou senzací, ale i klíčem k pochopení, jak první společnosti postupně formovaly jazyk, kterým dnes běžně komunikujeme. Badatelé nyní usilovně pracují na rozluštění nápisu – a celý svět s napětím sleduje přepisování dějin, které známe ze školních učebnic.
Záhada hliněných válců z Tell Umm-el Marra připomíná, že cesta za poznáním našich kořenů je vždy plná překvapení, a každý podobný objev dokáže zásadně proměnit příběh lidstva.
