Jak v Česku vnímáme přírodu i zvířata? Nový výzkum ukazuje, že hranice mezi námi a ostatními druhy se rozmazává
Myslíte si, že zvířata existují především proto, aby sloužila lidem? Pokud souhlasíte spíše jen částečně, pravděpodobně spadáte mezi zhruba 20 % respondentů, kteří jsou muži starší 45 let, s konzervativnějšími názory a vyšší religiozitou. Přesně to naznačují výsledky aktuálního průzkumu nadace BBVA z roku 2025, který skrze telefonický výzkum oslovil přes 2 000 dospělých v celé Evropě. Cílem bylo zjistit, jak se proměňuje náš vztah ke zvířatům a přírodě obecně.
Klíčové slovo tohoto průzkumu je přitom vnímání – nahlíží na to, jak realitu cítíme my, lidé. Podobně jako tvrzení „2 + 2 = 5“ je objektivně nepravdivé, ale „Josef věří, že 2 + 2 = 5“ už může být platné sdělení o postoji. Tedy: když 55 % dotázaných odpoví, že zvířata podle nich mají „schopnost jazyka“, rozhodně to ještě neznamená, že je to tak i ve skutečnosti. Výsledky proto chápeme jako autentické výpovědi o společenských postojích, nikoliv jako vědeckou pravdu o etologii.
Každý účastník průzkumu odpovídal na řadu otázek pomocí desetibodové škály, kdy 0 znamenalo naprostý nesouhlas a 10 úplný souhlas. Odpovědi se dále zpracovávaly i podle věku, pohlaví, vzdělání, vyznání, politické orientace a také podle toho, zda dotazovaný žije se zvířetem v domácnosti.
Otázky byly rozděleny do tří tematických okruhů: první blok se týkal vztahu k přírodě — například zda ochrana životního prostředí musí nutně stát v konfliktu s pokrokem. Druhý blok zkoumal, jak vnímáme zvířata samotná: jak moc jsou nám blízká, zda vnímají bolest, dovedou plánovat, cítí strach či radost podobně jako člověk. Třetí část řešila využití zvířat – například postoj k cirkusům, myslivosti, výzkumu, kožešinám nebo tradičním slavnostem.
Data za rok 2025 jasně ukazují, že Češi už dávno nepovažují přírodu za zdroj, který je tu jen pro náš užitek. Hodnoty orientované na ochranu životního prostředí dnes převládají nad těmi čistě průmyslovými či ekonomickými. S myšlenkou, že „Země je klenot, který je třeba chránit“, intenzivně souzní v průměru 9,6 z 10 respondentů. Příroda je pro většinu zdrojem klidu (průměrné hodnocení 9) a více než 8 z 10 lidí si myslí, že je extrémně křehká a může být snadno poškozena lidskou aktivitou.
Zajímavé však je, že i 40 % veřejnosti nesouhlasí s názorem, že pokrok a ochranu přírody nejde skloubit. Rozdíly najdeme i v pohledu podle životní orientace: k materiálnímu chápání přírody se více hlásí lidé s konzervativními nebo pravicovými názory (20 %), naopak mezi liberály či středovými voliči je to nižší část populace (6 % a 9 %).
Přibližně 45 % Čechů se cítí zvířatům velmi blízko, zatímco jen 7 % vnímá výraznou vzdálenost. Pokud tyto výsledky porovnáme s dřívějšími daty (2008, 2013, 2021), vztah ke zvířatům se skutečně za posledních 15 let přiblížil – od roku 2021 však nadšení trochu stagnuje a v některých otázkách sentiment nepatrně poklesl (například v míře, s jakou přisuzujeme zvířatům prožívání bolesti či radosti podobně jako nám: skóre 8,4 a 6,7 z 10).
Přesto najdeme silnou shodu v odmítání některých praktik: většina lidí nepodporuje býčí zápasy, myslivost čistě pro zábavu, kožešinový průmysl, cirkusy, kosmetické testy nebo některé lokální slavnosti – nesouhlasí s nimi 76–90 % respondentů. Naopak ve využití zvířat pro medicínský, veterinární či vědecký výzkum je neshoda menší: zde se s nesouhlasem pohybujeme mezi 17 a 41 %. Zajímavostí je, že lidé, kteří mají domácí mazlíčky, bývají obecně kritičtější i vůči nezbytným pokusům na zvířatech ve veterinární péči.
Co si z toho odnést? Průzkumy vnímání veřejnosti jsou užitečné jako zrcadlo, nikoliv však jako definitivní návod „jak žít“. Ukazují ale obecný posun v hodnotách společnosti a naznačují, že společenská diskuze o zákonech týkajících se práv zvířat i ochrany přírody bude jistě pokračovat.
ZAJÍMAVOST NA ZÁVĚR
- Známý utilitaristický filozof Peter Singer patří už řadu let mezi hlavní evropské advokáty „osvobození zvířat“. Nejde mu přitom primárně o empatii, ale o to, že etika by měla svůj záběr rozšiřovat – nejprve z rodiny na širší společnost či jiné kultury, později právě na další inteligentní tvory schopné trpět.
REFERENCE (MLA):
- Nadace BBVA. Vnímání přírody a zvířat. 27. února 2025.
