Světová zdravotnická organizace označila osamělost za epidemii, která ovlivňuje naše zdraví. Nová studie přináší překvapivě jednoduché řešení.
Pandemie přinesla do popředí téma, o kterém se v Česku dlouhé roky moc nemluvilo: jak hluboký dopad má osamělost nejen na naši psychiku, ale i na fyzické zdraví. Američtí vědci například zjistili, že důsledky dlouhodobé samoty na délku života jsou srovnatelné s kouřením 15 cigaret denně.
Podle nedávné zprávy Harvardovy univerzity 81 % dospělých, kteří se cítili osaměle, zároveň trpělo úzkostí či depresemi. Pro srovnání, mezi lidmi, kteří se neoznačovali za osamělé, to bylo jen 29 %.
Podle Světové zdravotnické organizace se sociální izolace dotýká asi čtvrtiny seniorů a osamělost zažívá mezi 5 a 15 % mladých. Tým vědců z Texaské univerzity se proto pustil do výzkumu zveřejněného v prestižním časopise JAMA. Ptali se jednoduše: Může empatický rozhovor přes telefon – vedený nikoliv odborníkem, ale běžným člověkem – pomoci zmírnit osamělost, úzkost a depresi u starších lidí?
Studie sledovala 240 starších dospělých, kteří každý týden přijímali telefonáty zaměřené na povzbuzení, empatii a sdílení. Polovina účastníků žila sama a všichni měli alespoň jednu chronickou zdravotní obtíž.
Během programu „Sunshine Calls“, který trval čtyři týdny, si s nimi pravidelně povídali vyškolení laici. Výsledky mluvili jasně: proti skupině, která žádné hovory neabsolvovala, se pocit osamělosti snížil v průměru o 1 bod ze 7 možných – tedy o celých 16 %. Výrazně klesla také úzkost (o 37 %) a deprese (o 25 %).
Zajímavý je i závěr: stačilo v průměru pouhých 8 minut hovoru, aby se účastníci cítili znatelně lépe. Delší rozhovor už efekt nijak neposiloval. Potvrzuje se tedy, že osamělost je zásadní rizikový faktor pro řadu onemocnění, ale i malé zásahy mohou přinášet obrovský efekt.
„Zjistili jsme, že lidé se cití výrazně lépe, když se s nimi někdo pravidelně spojí a zajímá se o ně – bez ohledu na profesní zkušenosti,“ říká vedoucí výzkumu Maninder Kahlon. „V době, kdy je nedostatek psychologických služeb a lidí v péči, je toto řešení rychlé, nenáročné a škálovatelné. Netřeba odborníků, stačí obyčejný lidský zájem.“
Tato studie rozšiřuje aktuální poznatky o vlivu osamělosti na zdraví a ukazuje, že pomoc nemusí stát na specialistech ani složitých intervencích. Stačí si pravidelně zavolat – a třeba si dát s někým kávu na dálku, jako když si Češi domluví „deci přes drát“.
Jak na to v praxi?
- Vyberte si někoho z rodiny či přátel, kdo žije sám.
- Naplánujte si alespoň jednou týdně krátký telefonát – klidně jen na 8 minut.
- Nepotřebujete žádné speciální dovednosti, stačí se zajímat a ptát se, jak se druhý má.
- Pokud nechcete volat, využijte místní projekty jako „Koordinátor dobrovolníků“ či komunitní centra, kde i v roce 2025 běží řada podobných programů.
Někdy stačí opravdu málo: prostý telefonát dokáže člověka povzbudit víc, než si myslíme. A pokud tím můžete někomu – nebo sami sobě – zpříjemnit den, proč nezačít hned?
