Podle článku na livescience.com, více než 20 kilometrů silná vrstva hornin pod Bermudskými ostrovy může vysvětlit, proč tyto ostrovy jakoby plují nad okolním oceánem.
„Obvykle pod mořským dnem existuje zemská kůra, pod kterou by měla být její plášť,“ uvedl William Frazer, seismolog z Carnegieho institutu vědy ve Washingtonu. „Ale pod Bermudy leží další vrstva, těsně přiléhající k tektonické desce, na níž se ostrovní soustava nachází.“
William Frazer a jeho kolega, profesor Jeffrey Park z Yaleovy university, pomocí záznamů ze seismické stanice na Bermudských ostrovech o silných zemětřeseních po celém světě vytvořili obraz Země až do hloubky přibližně 50 kilometrů pod ostrovy. Zkoumali místa, kde se seismické vlny těchto zemětřesení náhle změnily. Tato analýza odhalila neobvykle silnou vrstvu hornin, která je méně hustá než okolní horniny.
„Pod Bermudskými ostrovy je stále materiál ze zbytků aktivní sopečné činnosti, který pomáhá udržovat vysoké reliefy této oblasti v Atlantském oceánu,“ řekla Sarah Mazza, geoložka ze Smith College v Massachusetts, která se na studii nepodílela.
Nalezení nové obrovské „struktury“ naznačuje, že poslední sopečná erupce mohla vtlačit plášťové horniny do vrstvy kůry, kde zmrzly, čímž vzniklo něco podobného vznášející se struktuře, která zvýšila dno oceánu o přibližně 500 metrů.
Ve svých výzkumech sopečné historie Bermudů, Sarah Mazza zjistila, že tamní láva obsahuje málo minerálu oxidu křemičitého, což naznačuje, že vznikla z hornin bohatých na uhlík. V září zveřejnila v časopise „Geology“, že tento uhlík pravděpodobně pochází z hlubokého plášťového vrstvy, kam se dostal před 900–300 miliony let, kdy vznikal superkontinent Pangéia (po jeho roztržení vznikly moderní kontinenty).
„To, že toto území bylo kdysi jádrem posledního superkontinentu, je jedním z důvodů jeho jedinečnosti,“ uvedla.
