Nový výzkum odhaluje, co se děje, když máme v hlavě úplně prázdno. Výsledek vás možná překvapí
- Je možné žít bez mozku? Překvapivě ano
- Vědci představili dosud nejpodrobnější mapu mozku
Každý mozek je jedinečný, ale to ještě neznamená, že víme, jak skutečně funguje. Zkuste se zamyslet: už jste někdy zaslechli, že „mozek nejde úplně vypnout“, nebo že pouze pár lidí dokáže „vypnout“ a nemyslet na nic? Ani jedna z těchto představ ale není pravdivá. Ve skutečnosti to zažívá občas každý z nás – bez ohledu na vzdělání nebo trénink. Stav, kdy je v hlavě úplně prázdno, má jméno: „prázdná mysl“.
Pojem populární hlavně v meditaci. Tam je běžné slyšet, že meditace není snaha zastavit všechny myšlenky, ale nechat je volně plynout. To je naprostá pravda – ale to nevylučuje možnost skutečné prázdné mysli nebo „chvilky výpadku“. I když je téměř nemožné udržet stav bez myšlenek pár minut, každý z nás to občas zažije alespoň na zlomek vteřiny. Proč se tak děje? Co o tom říkají nejnovější výzkumy?
Jak často jsme vlastně „mimo“?
Nejprve je dobré si říct, co vlastně „prázdná mysl“ znamená. Podle autorů studie je to takto: „Během bdění obvykle přecházíme mezi různými myšlenkami. Jsou ale chvíle, kdy máme pocit úplné prázdnoty – a právě to je prázdná mysl.“ Jednoduššími slovy: je to ten okamžik, kdy „vypneme“ a vůbec nevíme, na co jsme mysleli.
Podle rozsáhlé analýzy dosavadních studií strávíme v tomto stavu 5 až 20 % času – což je tak třetina veškerého „proudění myšlenek“ (tzv. mind wandering). Zajímavé je, že prázdná mysl vypadá jinak než zasnění: v tomto stavu častěji klopíme hlavu, zpomaluje se nám reakce a hůř řešíme úkoly.
Proč se to děje?
Výzkumy ukazují, že prázdná mysl se objevuje hlavně po dlouhé zátěži, nedostatku spánku nebo intenzivním cvičení. Častější je u dětí s ADHD, u lidí s generalizovanou úzkostí, po cévní mozkové příhodě nebo u pacientů s traumatickým poraněním mozku. Zní to jako seznam velmi rozdílných diagnóz, ale právě tam začínají vědci pátrat po příčinách a důsledcích tohoto stavu.
Při těchto stavech dochází k typickým změnám v mozku – konkrétní vzory aktivit ve frontálních, temporálních i zrakových oblastech (pro laiky: čelo, spánky, týl). Po dlouhých náročných úlohách klesá srdeční frekvence, zmenšují se zorničky a signál mozku je méně komplexní – to vše připomíná stav blízký bezvědomí. EEG často ukazuje „pomalé vlny“ podobné těm, které známe ze spánku, a dochází ke krátkému narušení zpracování vjemů. Vědci pro tento jev dokonce navrhli termín „lokální spánek“ – kdy část mozku „usne“, zatímco zbytek zůstává bdělý.
Jiná část výzkumu pak pozorovala, že když dobrovolníci vědomě „vyprázdnili mysl“, došlo ke snížení aktivity v konkrétních oblastech: dolní čelní závit (tzv. Brocova oblast spojená s řečí), doplňková motorická oblast a hippokampus (centrum krátkodobé paměti a orientace) se výrazně utlumily.
NEUVĚŘTE VŠEMU:
- Proč prázdná mysl vlastně nastává? Odpověď není jednoduchá. Pokud v mozku vidíme určité signály před „výpadkem“, můžeme říct, že jde o jednu z příčin. Ale ke skutečnému pochopení „proč“ je potřeba ještě spousta dalších výzkumů. Má tento stav nějakou evoluční nebo biologickou funkci? Nebo je to jen kouzelná chyba systému?
REFERENCE (MLA):
- Andrillon, Thomas, et al. “Where Is My Mind? A Neurocognitive Investigation of Mind Blanking.” Trends in Cognitive Sciences, vol. 29, no. 4, 2025, pp. [n.p.]. Cell Press, https://www.cell.com/trends/cognitive-sciences/fulltext/S1364-6613(25)00034-8. Přístup: 24. 4. 2025.
