Hormony jako architekti nového myšlení – co nám prozrazuje výzkum roku 2025?
Těhotenství – pro mnohé období změn, nejen těch viditelných na těle i náladě, ale i těch, které se odehrávají hluboko v našem mozku. Zatímco změny na pokožce, na buňkách nebo například na krevním tlaku jsme znali už dávno, novější vědecké studie ukazují, že během těhotenství se zásadně přestavuje i fungování ženského mozku.
Zásluhu na tom mají hlavně hormony. Nedávný výzkum renomovaného londýnského institutu Francis Crick pod vedením Jonnyho Kohla odhalil, že těhotenské hormony doslova „přepojují“ nervové spoje tak, aby příroda pečlivě připravila ženy na roli matek.
Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, ukazují, že právě estrogen a progesteron ovlivňují speciální skupinu mozkových buněk, díky nimž ženy instinktivně reagují na své potomky ještě před samotným porodem. Mozek se zkrátka připravuje na praxi dřív, než přijde první pláč v kolébce.
Myši jako model – co se naučíme o vlastním mateřství?
Ve zmíněném výzkumu vědci sledovali samice myší. Zatímco panny (nevýcarované myši) úhlem pohledu na novorozená mláďata příliš šetří, zkušené matky jsou neuvěřitelně pečlivé. A dosud jsme si mysleli, že zásadní roli v tom hrají hormony uvolněné těsně při porodu. Jenže nová data tento obraz zásadně mění.
Ukázalo se totiž, že i myši, které nezažily porod přirozenou cestou, nebo dokonce zůstaly panny, pokud dostaly dávku „těhotenských“ hormonů, začaly se chovat mateřsky. To naznačuje, že spouštěč změn je ve skutečnosti ještě během samotného těhotenství a netýká se pouze okamžiku porodu.
Výzkum šel ještě dál – detailní záznamy mozkových aktivit ukázaly, že hormon estrogen tlumí základní nervovou aktivitu, ale zároveň zvyšuje citlivost klíčových neuronů. Progesteron pak upravuje jejich spojení s dalšími buňkami, posiluje komunikační sítě – přesně tam, kde se rozhoduje o rodičovské péči.
Vědecký „wow fakt“: Dá se mateřský mozek vypnout?
Když vědci uměle potlačili schopnost těchto speciálních neuronů reagovat na těhotenské hormony, mateřské instinkty úplně vymizely – a to i poté, co samice přivedly mláďata na svět. Odborná komunita se teď shoduje: existuje tzv. kritické období těhotenství, kdy jsou změny v mozku nastartované hormony doslova nevratné.
Některé změny ustoupí během měsíců po porodu, jiné nejspíš zůstávají nastálo. Těhotenství tedy může znamenat dlouhodobou změnu v architektuře ženského mozku. To je daleko víc než běžné „maminkovské momenty“, které známe ze života i sociálních sítí.
Co to znamená pro lidské matky v Česku?
Závěry ze světa myší mají překvapivý přesah i pro nás, protože stejný hormonální mechanismus podle vědců funguje i u člověka. Pokud tedy někdy sami cítíte, že začínáte „myslet jako maminka“ ještě před první koupí plenek v Tescu nebo před výběrem kočárku v Brně, věřte, že to není jen přecitlivělost.
Celý mechanismus je fascinující hlavně v tom, že přenastavení mozku probíhá už měsíce před tím, než vůbec dojde na první kontakt s novorozencem. Biologie zkrátka nechává vše připravené na příchod malého člověka.
Na co si dát pozor a kde hledat podporu?
- Změny nálady v těhotenství nejsou slabost – jsou přirozenou součástí procesu přípravy na mateřství.
- Pokud u sebe nebo blízké zaznamenáte neobvyklé změny emocí, nezdráhejte se obrátit na lékaře či některou z českých perinatálních poraden.
- Neváhejte sdílet své pocity i s dalšími budoucími maminkami – nejste v tom samy.
Mozek těhotných žen není „rozhozený“, ale naopak inteligentně přenastavený naturem i přírodou samotnou. Těhotenství zanechá v mozku více stop, než bychom čekali – a i když části změn časem zmizí, něco zůstává natrvalo.
Zkrátka, stáváte se maminkou dávno před narozením potomka – a váš mozek vás na tuhle životní změnu připravuje s větším předstihem, než by vás napadlo.
Přijměte tyto změny s respektem – a klidně si o nich povídejte i u české kávy. Možná tím překvapíte i svou vlastní maminku!
