Závěry nejnovější světové zprávy, na které spolupracovalo přes 200 odborníků
Možná vás to překvapí, ale právě rostliny a houby jsou naprosto klíčové pro náš život. Starají se o vzduch, který dýcháme, zajišťují potraviny, léčiva, stavební materiály i šaty. S tímto souhlasí i Ministerstvo zemědělství USA, které zdůrazňuje, že téměř 40 % západních léčiv pochází z rostlin. Například osmdesát procent léků na infekce, onemocnění srdce, některé druhy rakoviny nebo imunosupresiva vznikly na bázi rostlin.
Bohužel podle nejnovějšího pátého globálního reportu RBG Kew se situace dramaticky zhoršuje: polovina světových druhů květin je v ohrožení vyhynutím. Důvod? Kombinace změny klimatu a úbytku biodiverzity zasahuje planetu i českou krajinu stále víc.
Co to v praxi znamená?
- Ohrožené rostliny mizí z přírody i ze zahrádek;
- Unikátní léčivé účinky zůstávají neprozkoumané;
- Řada druhů není ani popsána, a už teď jim hrozí zánik.
Vědci odhadují, že aktuálně známe přibližně 350 000 druhů cévnatých rostlin, ale až 100 000 z nich nemá ani formální jméno! Odhady naznačují, že tři ze čtyř nově objevených druhů jsou rovnou ohroženy vyhynutím – často rostou na jediném místě a jejich areál se nadále zmenšuje.
Podle autorů by měly být všechny nově popsané druhy hned považovány za ohrožené, dokud se neprokáže opak. Problém je o to větší, že dvě třetiny z nich rostou jen na pár místech nebo je popisujeme téměř z posledních zbytků jejich výskytu.
Mají šanci přežít české květiny?
Podle analýz, které zkombinovaly data ze Světového seznamu cévnatých rostlin (WCVP) a Červeného seznamu IUCN, je možná 45 % všech známých kvetoucích rostlin ohroženo vyhynutím. A stejná pravidla platí i pro českou přírodu – vzpomeňme třeba na chráněné orchideje v Brdech nebo ohrožené koniklece na stepích středních Čech.
Miliardy neznámých hub: skrytý poklad i riziko
Nejen rostliny, ale i houby představují obrovské neprobádané teritorium. Dosud mají vědci popsáno pouhých 155 000 druhů hub, přitom některé vědecké odhady hovoří až o 2,5 milionech existujících druhů. Metodika metabarcode zkoumání DNA umožňuje odhalovat i dříve neznámé druhy, což nabízí nové možnosti v medicíně, potravinářství nebo ekologii – například při rozkladu plastů nebo znečišťujících látek.
Tempo objevování se ale dramaticky zpožďuje. Od začátku roku 2020 vědci popsali asi 10 200 nových druhů hub. Pokud bychom měli tímto tempem pojmenovat všechny druhy, zabralo by to podle výpočtů 750 až 1000 let!
Co s tím můžeme udělat?
- Podpořte české botanické zahrady a účastněte se vzdělávacích programů—například v Praze-Troji nebo Olomouci teď najdete řadu nových expozic na téma ochrany rostlin;
- Pěstujte na zahradě původní české druhy a vyhýbejte se invazivním rostlinám;
- Objevujte české houbařské stezky – ochrana lesa začíná znalostí našeho okolí;
- Nenechávejte odpad ani v přírodních parcích, ani na houbových místech, kde roste zázraků víc, než čekáte.
Vzkaz zní jasně: naši planetu už nemůžeme dál brát jako samozřejmost. Pokud se nezměníme, přijdeme možná nejen o květiny, ale i o spoustu dosud nepoznaných darů přírody. A to by byla škoda i pro příští generace, které si budou chtít užít rozkvetlá pole u Mělníka nebo pozorovat zákoutí Podyjí, aniž by je museli hledat už jen v archivech.
