Paleontology ukázaly důkazy existence obrovského žraloka, který dominoval oceánům u pobřeží dnešní Austrálie přibližně před 115 miliony lety. Výzkum nalezených obratlů prokázal, že tento predátor patřící do skupiny kardabiodonů dosahoval délky až 8 metrů. To z něj činí nejstarší známého megapredátora ve linii moderních lamnoforových žraloků, mezi které patří i žralok bílý.
Význam nálezu je umocněn tím, že kostry žraloků se skládají z chrupavky a v fosilním stavu se velmi vzácně uchovávají. Velké obratle o průměru přibližně 12 centimetrů, které se dlouho uchovávají v muzeu, poskytly vzácnou příležitost pro přesnější hodnocení velikosti tohoto dávného predátora. Analýza potvrdila, že předci moderních žraloků zaujali vrchol mořské potravní sítě již v raném období křídy – přibližně o 15 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo.
Toto objevování mění představy o evoluci mořských gigantů a ukazuje, že „úspěšná“ forma těla žraloka megahuntera se udržuje po extrémně dlouhou dobu. Studium takových dávných ekosystémů pomáhá vědcům lépe pochopit, jak druhy reagovaly na minulé klimatické změny, což je důležité pro hodnocení budoucích rizik pro biodiverzitu.
