Vědci potvrzují – nicnedělání podporuje myšlení, kreativitu i správná rozhodnutí
Lenost a nuda – často vnímané jako znak neproduktivnosti nebo dokonce slabosti – dnes dostávají díky vědě zcela nový význam. Zapomeňte na staré předsudky, že „veřejná lenost“ je vždycky zlo. Ukazuje se, že v určitém smyslu pro nás může být tím nejlepším lékem.
Co přináší nuda a nicnedělání?
- Odpočinek pro mozek – Nechat myšlenky volně plynout dává mozku šanci spojovat nápady novým způsobem.
- Podpora kreativity – Mnohé studie dokazují, že nejkreativnější nápady přicházejí právě v době, kdy nic konkrétního neděláme.
- Lepší rozhodování – Pauzy na „nedělání“ nám pomáhají ujasnit si priority i životní směrování.
- Trénink vytrvalosti – Pravidelné zařazení klidových okamžiků může zvýšit naši schopnost soustředit se později na to podstatné.
Co na to odborníci?
Andrew Smart, jehož knihu „Umění a věda nicnedělání“ dnes citují experti z celého světa, tvrdí: nuda je pro naši mysl nezbytná. Podle jeho výzkumů právě chvíle, kdy se „nic neděje“, spouští v mozku kreativní procesy, které by jinak zůstaly skryté. Smart, který aktuálně působí ve výzkumném týmu Google v oblasti umělé inteligence, říká jasně: multitasking je zabiják kreativity.
Vědci z Masarykovy univerzity i Karlovky často zmiňují tzv. „potřebu kognice“ – ne každý se nudí stejně často. Lidé s vyšším IQ mají často potřebu hlouběji přemýšlet, proto častěji využívají nudu k rozvoji vlastních myšlenek, a nevyhýbají se diskusím nebo brainstormingu – třeba i v kavárnách ve Vinohradech nebo v coworkingu v Brně.
Co nám odhalil výzkum mozku?
V roce 2001 přinesla moderní neurověda zásadní zjištění: když bdíme a neděláme nic konkrétního, mozek je ve skutečnosti extrémně aktivní. Pomocí pokročilého zobrazování se podařilo odhalit, že v klidových stavech se aktivuje tzv. výchozí síť mozku – jakási „brněnská D1“ pro myšlenky, kde proudí nápady a řešení.
Lenost = selhání? Moderní pohled je jiný
Jack Lewis, autor knihy „Věda o hříchu“, upozorňuje, že lenost – do jisté míry – má evoluční význam. Z neurovědeckého hlediska je spojena s oblastmi mozku, které řídí rozhodování a motivaci. Jinými slovy, když někdy „zlenivíte“, může to být zdravé a přínosné.
Proč je zdravé občas vypnout?
- Lepší pozornost a soustředění – po nudné chvíli často přichází období zvýšené koncentrace.
- Vyšší osobní spokojenost – nuda nás učí samostatnosti a schopnosti zvládat stres či nejistotu.
- Méně vyhoření – pravidelný odpočinek snižuje riziko ztráty energie a motivace. Ano, i workoholici z pražských startupů si zaslouží “den pro sebe”.
Tipy na trénink zdravé lenosti:
- Dejte si půlhodinu týdně bez mobilu, televize a internetu – třeba v Riegrových sadech.
- Naučte se chvíli posedět „jen tak“, ideálně na místě, kde vám je dobře – pražské kavárny jsou na to skoro vědecky ověřené.
- Zkuste krátkou procházku – bez sluchátek a podcastů, a sledujte vlastní myšlenky.
Věděli jste?
Podle nového průzkumu Národního ústavu duševního zdraví až 72 % Čechů zažívá během týdne momenty, kdy „nic nedělají“. Právě tehdy přichází nejlepší nápady – ať už vymýšlíte nový byznys, nebo jen plánujete víkendový výlet na Šumavu.
Závěr: Lenost nemusí být nepřítel
Pokud si občas dáte pauzu a dopřejete si ničím nerušený odpočinek, děláte pro své duševní zdraví a kreativitu to nejlepší. Zkuste někdy vypnout a dát mozku šanci pracovat „na pozadí“ – možná budete sami překvapeni, kam vás to dovede.
