Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS dosáhl svého perigea, tedy nejbližšího bodu k Slunci, v říjnu, přičemž došlo k masivnímu uvolnění ledu a prachu.
Tento proces se ukázal jako natolik bouřlivý, že astronomové naznačili, že povrch jádra objektu by mohl být posetý erupčními „ledovými vulkány“, jak uvedl portál Live Science. Vědci se domnívají, že z hlediska svých vlastností by tento mezihvězdný poutník mohl být překvapivě podobný transneptunickým objektům, což jsou hmoty ledu a kamene nacházející se v Kuiperově pásu za oběžnou dráhou Neptuna.
„Byli jsme ohromeni,“ uvedl hlavní autor dosud nepublikovaného článku, zaměstnanec Institutu kosmických věd ve Španělsku, José Trigo-Rodriguez, v rozhovoru pro Live Science. „Je úžasné, že kometa, která se vytvořila v dalekém planetárním systému, má složení povrchu, které připomíná objekty vzniklé na okrajích našeho vlastního systému.“
Trigo-Rodriguez a jeho kolegové sledovali 3I/ATLAS na konci října pomocí teleskopu Joan Oro v observatoři Montsec ve Španělsku. Výzkumníci získali podrobné snímky paprsků plynu a prachu a došli k závěru, že 3I/ATLAS vykazuje známky krióvolkanismu. Takový jev byl rovněž zaznamenán u řady dalších těles, například u transneptunických objektů, kde vnitřní zdroje tepla vyvolávají sublimaci ledu a uvolnění vodní páry do vesmíru.
Vědci ve své práci naznačili, že krióvolkanismus 3I/ATLAS by mohl být poháněn reakcí mezi sublimovaným oxidem uhličitým a kovy jako je nikl nebo železné sulfidy v jeho jádru. Tyto reakce vedou k oxidaci a poskytují energii nezbytnou pro erupce.
Sledování mezihvězdných objektů procházejících sluneční soustavou je velmi vzácná příležitost. Ve středu tohoto měsíce se 3I/ATLAS přiblíží nejblíže k Zemi, zatímco v březnu 2026 se přiblíží k Jupiteru.
„Takoví mezihvězdní hosté jako 3I/ATLAS neustále zpochybňují naše představy o formování planetárních systémů a chemické evoluci malých těles,“ uzavřeli autoři výzkumu. „Každý nový objekt ukazuje překvapivé vlastnosti, čímž rozšiřuje a testuje stávající modely.“
