Víra, že mozek klidně usíná, když spíme, byla po desetiletí rozšířeným mýtem. Avšak nedávný výzkum v oblasti neurovědy tento předpoklad výrazně zpochybnil. Je pravda, že spánek poskytuje tělu a mysli odpočinek, ale pro mozek to není „nečinnost“, nýbrž klíčový moment pro „přepracování dat“ a „opravování neuronových spojení“. Během jedné noci se v našem mozku děje uchovávání vzpomínek, strukturace informací a odstranění nepotřebných detailů, a to vše probíhá během spánku. Studie také ukázaly, že mozek během spánku provádí proces obnovy a modernizace svých systémů po rušení.
Co se v mozku děje během spánku?
Výzkumníci z ISTA (Institut vědy a technologie v Rakousku) provedli v roce 2025 experiment, který přinesl nové poznatky o lidské paměti. Po naučení se směru, místa či vzdálenosti tygrů vědci zkoumali chování neuronů v hippocampu, centrále paměti. Během dlouhého non-REM (NREM) spánku se vzorce učení z dne začaly měnit a ráno, když se myši probudily, byl jejich mozek optimalizován. To naznačuje, že mozek reorganizuje vzpomínky ve specifických fázích spánku, což vede k jejich upevnění.
Auditing a úprava vzpomínek
Podle nových studií se během spánku proměňují neurony, které zpracovávají paměť, v menší, ale účinnější a stabilnější síť. Když se učíme, je aktivováno více neuronů, ale během spánku se někteří z nich „odpojí“, což uvolňuje místo pro nové zkušenosti. Tento proces auditování, úpravy a lokalizace paměti se považuje za klíčový příspěvek k efektivitě spánku.
Dva typy spánku
Existují dva základní typy spánku: REM (Rapid Eye Movement) a NREM (Non-Rapid Eye Movement). REM spánek je charakterizován rychlými pohyby očí, během kterých si často pamatujeme sny; NREM spánek je fáze klidného spánku, kdy je tělo uvolněné a mozková aktivita klesá, což vede k menšímu množství snů.
NREM spánek a hluboký (slow-wave) spánek
Během této fáze mozek převádí zkušenosti a myšlenky z dne do dlouhodobé paměti. Dochází k přenosu dat z hippocampu do kortexu, což je vnější část mozku.
REM spánek
Během REM spánku dochází k integraci vzpomínek, uchovávání emocionálních kontextů a vytváření nových spojení na základě předchozích zkušeností. Proto po probuzení často snadněji vybavujeme konkrétní kontexty a nezřetelné detaily se utlumují.
Proč po dobrém spánku přicházejí odpovědi?
Mnoho lidí zažilo situaci, kdy otázka zůstala v noci nezodpovězená, ale ráno, při šálku čaje, si na odpověď vzpomenou. Tento jev se nazývá „instantní vhled“. Odborníci se domnívají, že k tomu dochází díky „úpravě paměti“ provedené během spánku, kdy mozek přeuspořádává vzpomínky logicky a efektivně pro budoucí použití.
Úprava vzpomínek
Během spánku mozek určuje, co je pro nás relevantní a co nikoli. Odstraněním nepotřebných nebo emocionálně neúčinných částí paměti umožňuje tento proces zlepšit naši schopnost rozhodovat, stabilitu emocí a konzistenci v učení.
Spánek a dlouhodobá paměť
Výsledky této úpravy paměti nejsou omezeny pouze na „rychlé vzpomínky“. Podle výzkumů z roku 2025 se chronologické ukládání událostí zřejmě zpevňuje a stává se přesnějším během spánku, což zajišťuje, že vzpomínky přetrvávají dlouhodobě. Spánek tedy nevede pouze k „zlepšení paměti“, nýbrž i k reorganizaci vzpomínek.
Funkce mozku během spánku
- 1) Upevnění předchozích vzpomínek (Consolidation)
- 2) Příprava neuronové sítě na nové zkušenosti (Encoding Readiness)
Možnosti do budoucna
V budoucnu by mohly být výzkumy týkající se spánku využity jako terapeutické metody:
- 1. Cílená reaktivace paměti (Targeted Memory Reactivation – TMR): Tento experiment poskytuje diskrétní signály během spánku, čímž posiluje zapomenuté nebo obtížně dostupné vzpomínky. Jak ukázal výzkum z roku 2025, personalizovaný TMR aplikovaný během spánku dramaticky zlepšuje paměť následující den.
- 2. Hluboká stimulace mozku: Kontrolovaný experiment s mírnou elektrickou stimulací mozku během kritických fází hlubokého spánku se zaměřuje na upevňování paměti. Technologie zatím není dostupná pro širokou veřejnost, ale může být užitečná při léčbě paměťových poruch (např. Alzheimerova nemoc, amnézie, pročišťování traumatických vzpomínek).
Indie, vzdělávání a povědomí o spánku
Pohled na vzdělávací a pracovní cyklus v Indii dává tomuto vědeckému poznání zvláštní smysl. „Noc probuzení“ před zkouškami a následně „vyprázdnění dat“ до rána je bezcenné, neboť mozek nemá prostor na optimalizaci. V poselství vědy pro indické čtenáře leží význam, že budoucnost vzpomínek spočívá nejen v překonání „hematoencefalické bariéry“, ale také v překonání „paměťové bariéry“ během spánku.
– Ve válce o paměť je skutečný lék = spánek.
– Četli jste? – Spěte.
– Učili jste se? – Spěte.
– Slyšeli jste? – Spěte.
– Vsadili jste myšlenku? – Spěte.
Pokud mozek potřebuje „aktivní čas“, tělo potřebuje „spánkový čas“.
A tak spánek není jen „odpočinek“, ale také noční služba mozku, revize paměti a plánovací schůzka pro budoucí učení. Pro upevnění vzpomínek je spánek nezbytný pro každého z nás!
Teď se tedy vydejte do spánku!
