Státní program „Voda do krajiny!“ zaměřený na zadržení vody v nížinách dosáhl několika místních úspěchů. Nicméně technicky, právně, organizačně a ekonomicky nebyl dostatečně podložen. Proto se Maďarská hydrologická společnost rozhodla iniciovat vytvoření Plánu klimatické adaptace na bázi vody pro nížiny, uvedl na nedávné konferenci společně s dalšími body Váradi József, spolupředseda této společnosti a předseda Vodohospodářské vědecké rady. Úvodní projev slouží jako klíčový text pro budoucí vodohospodářské debaty, a proto nyní přinášíme jeho hlavní závěry a podněty.
„Toto bude ta konference, na kterou se později bude odkazovat jako na nejdůležitější zasedání. Velký začátek,“ charakterizoval v úvodním projevu konference, která se konala začátkem listopadu pod názvem „Voda do krajiny – Klimatická adaptace se konflikty“, Zsolt V. Németh, státní tajemník zodpovědný za vodohospodářství. Na akci, kterou organizovala Maďarská hydrologická společnost (MHT), vystoupila řada účastníků, včetně rozhodovacích činovníků, zástupců oboru, meteorologů a ochránců přírody.
Vydali jsme také projev našeho kolegy, novináře pozvaného jako odpovědného za téma konference. Na oficiálních webových stránkách MHT nyní naleznete prezentace všech vystoupení, a proto shrnujeme Váradi Józsefův úvodní projev, který již dříve poskytl velký rozhovor na Válasz Online.
V úvodním vystoupení zhodnotil Váradi József iniciativu „Voda do krajiny!“, kterou vyhlásil Národní vodohospodářský ředitelství pro rok 2024 a která byla programově spuštěna 18. února tohoto roku. „Co vlastně tento program znamená? Především to, že je potřeba dostatek vody v kanálech, v dostupných korytech a tam, kde je to možné, i na ploše,“ uvedl.
Vodní inženýr poskytl konkrétní příklad, jak lze dosáhnout viditelných výsledků v ochraně proti suchu a vysychání, pokud jsou velké plochy pokryty vodou. „Stojí za to porovnat dva roky: 2010, které bylo extrémně deštivé, a 2011, kdy jsme měli významný nedostatek srážek. Zjistili jsme a následné výzkumy to také potvrdily, že projevy a škody sucha v roce 2011 byly méně znatelné než v předcházejících suchých letech. To bylo způsobeno tím, že v roce 2010 došlo k významnému přelivu vody. To je varovné také pro možné příznivé výsledky programu ‚Voda do krajiny!‘,“ poznamenal.
Podle Váradiho Józsefa je tento program především chápaný jako myšlenka, která zahrnuje ochranu přírody, zlepšení klimatické adaptability a udržitelnou budoucnost. „Všechno to jsou ale pouze záměry. Ve skutečnosti však program není technicky, právně, organizačně, ekonomicky a procesně podložen,“ prohlásil.
„Dovolte mi uvést jako příklad rozšíření plánu Vásárhelyi z počátku dvacátých let. Tento plán začal tím, že malá skupina tvořitelů koncepcí přišla s nápady, co a jak je třeba udělat, kolik by to stálo a jak by to ovlivnilo údolí Tisy. Poté jsme na vesnických shromážděních informovali o tom, co lze očekávat po realizaci plánu. Při zkoumání třiceti možností uchování vody jsme dospěli k závěru, že je třeba vytvořit komplexní program, který kromě ochrany před povodněmi zahrnuje také ekoturismus a rozvoj venkova. První část se realizovala, investice zaměřené na rozvoj regionu a ochranu přírody však nikoli,“ vzpomněl.
Podle něj nebylo dosaženo pokroku, ani kvůli absenci vládních či odborných popudů, ale proto, že „nebyla připravenost na místě“.
Co se týče programu „Voda do krajiny!“, Váradi József vidí opět polovičatost. „Chybí zde celonárodní ucelená koncepce. I když je nepochybné, že Národní vodohospodářské ředitelství převzalo vedení programu a poskytlo mu určitou podobu a odborné zázemí, to samo o sobě nestačí,“ varoval řečník.
Podle něj je třeba říct, jak by měla koncepce vypadat, jaké technické, ekonomické a mezioborové úkoly by v tom měly být. „Proto navrhuji, a to jménem Maďarské hydrologické společnosti, že by konference měla iniciovat u ministerstva energie přípravu Plánu klimatické adaptace pro nížiny,“ prohlásil.
Co od toho očekáváme? Místní srážky, zvýšení hladiny podzemních vod, zmírnění jevu tepelných ostrovů, revitalizaci přírodních biotopů a snížení letních teplotních šoků,“ vyjmenoval.
Celkově tedy programu „Voda do krajiny!“ může přinést zmírnění klimatických změn.
Jaké kroky jsou nutné k úspěchu? Podle předního vodního inženýra je třeba zajistit čtyři věci:
- Je třeba redefinovat pojem povodní v návaznosti na reformy zahájené v roce 2007 a provést jejich revizi a aktualizaci.
- Bude zapotřebí odvést povodňové vlny do kanálů, nádrží a na terén. A také potřebujeme změny provozních řádů vodního hospodářství, které už začaly, ale je třeba je rozšířit na celé údolí Tisy.
- Je nutné vyřešit vlastnické vztahy v mnoha vodohospodářských zařízeních, k čemuž „by bylo potřeba nového zákona o vodě“.
- Další kroky zahrnují „zajištění příjemců terénních záplav“, což znamená, že pokud chceme zaplavit soukromý pozemek, musíme zainteresovat jeho vlastníka. K tomu je potřeba změna paradigmat jak v zemědělství, tak v ochraně přírody.
Na závěr přednášky Váradi József uvedl, že vedení Maďarské hydrologické společnosti zorganizuje odborné pracovní diskuse potřebné k vytvoření Plánu klimatické adaptace na bázi vody pro nížiny a poskytne fórum pro konfrontaci různých názorů.
Ilustrační foto: Váradi József během našeho předchozího rozhovoru (foto: Vörös Szabolcs).
Tento článek jsme nemohli zveřejnit bez našich čtenářů. Staňte se naším podporovatelem na Donably, bezpečné platformě pro předplatné s maďarským vývojem. PayPal, převody a další možnosti zde >>>.
