Podle modelů představuje temná hmota v našem vesmíru pětkrát více energie než „normální“ hmota, z které jsou složeny hvězdy, planety a nakonec i lidé. Bez temné hmoty by galaxie kvůli své rychlé rotaci jednoduše rozpadly. O její existenci ve vědecké komunitě nikdo nepochybuje.
Nyní však vzbuzuje diskusi studie publikovaná v „Journal of Cosmology and Astroparticle Physics“. Astrofyzik Tomonori Totani z Tokijské univerzity se v ní odvolává na měření z Fermiho vesmírného teleskopu.
Gammastrály v Mléčné dráze
Podle jeho tvrzení vyzařuje Mléčná dráha ve svém centru gammastrály, které nelze vysvětlit tradiční fyzikou. Mohlo by se jednat o první přímý důkaz existence temné hmoty, uvádí japonský astrofyzik. Základní myšlenka spočívá v tom, že pokud dojde ke kolizi částic temné hmoty, označovaných jako WIMPS, může vzniknout energeticky bohatá záření ve formě haló, tedy víceméně kulovitě kolem galaktického centra. Právě tento jev Totani nalezl ve své analýze.
Reakce: Skepticismus převládá
Přesto jsou reakce zatím opatrné. Pozorování prý nesedí s měřeními z jiných galaxií, tvrdí například astrofyzik Francesca Calore z francouzského výzkumného centra CNRS. Navíc je použité modelování zatím málo testováno, tedy stojí na křehkých základech.
Myšlenka však není úplně nová. Diskuze o možném přebytku gammastrál ve středu Mléčné dráhy probíhá již 20 let. I když se tato diskuze týká jiného energetického rozsahu než ten, který nyní Totani pozoroval, zdůrazňuje teoretický fyzik Josef Pradler z Rakouské akademie věd (ÖAW) a Univerzity ve Vídni.
Staré debaty tedy zdaleka nejsou uzavřeny, říká Pradler, a nová diskuze, kterou inicioval Totani, tím spíše. Přímý důkaz existence temné hmoty by bezpochyby představoval vědeckou senzaci. Zatím však ve vědecké komunitě nikdo o této možnosti nehodlá hovořit.
