Přelomový objev byl učiněn díky přístroji MEDA, což je španělská meteorologická stanice, jež se nachází na roveru NASA na Marsu. Mezinárodní tým vědců poprvé v historii dokázal detekovat malé elektrické výboje v atmosféře Marsu. Mezi autory tohoto významného nálezu, publikovaného v časopisu Nature, jsou i španělští „planetární meteorologové“ Germán Martinez a Álvaro Vicente-Retortillo, kteří pracují na zařízení MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) navrženém týmem z Centrum astrobiologie CSIC v Madridu, ve spolupráci s NASA.
Podle jejich vyjádření pro rádio SER tento objev „pomůže lépe porozumět marcijskému klimatu a tomu, jak fungují prachové bouře na jeho povrchu“, což je klíčové pro budoucí přítomnost lidí na rudé planetě.
Funkce a měření zařízení MEDA
Zařízení MEDA na roveru provedlo měření teploty vzduchu a půdy, směru a rychlosti větru, relativní vlhkosti, sluneční, infračervené a ultrafialové radiace a také klíčového pohybu marcijského prachu. V současnosti máme mnohem více znalostí o marciánském klimatu.
„Triboelektrické výboje“
V publikaci v Nature autoři hovoří o „in situ detekci triboelektrických výbojů, zaznamenaných díky mikrofonu roveru Perseverance“. Podle Martineze a Vicente-Retortilla to představuje „malé elektrické jiskřící výboje vznikající, když se dva materiály třou, oddělují nebo narážejí a při tomto kontaktu si vyměňují elektrické náboje“. Tento jev můžeme pozorovat například, když se dotkneme kovového předmětu po chůzi po koberci, což způsobuje statickou elektřinu v našich vlasech při svlékání svetrů.
Výskyt a mechanismus vzniku výbojů
Přístroj MEDA zaznamenal 55 „elektrických událostí“ během téměř čtyř pozemských let. Tyto výboje byly zaznamenány především v okamžicích, kdy kolem roveru procházely prachové víry či známé bouřkové fronty, které jsou na planetě tvořeny suspendovaným pískem. Tento písek a nárazy mezi zrnky prachu během bouří produkují dostatečné napětí na to, aby vyvolaly drobné jiskřící výboje – velmi subtilní elektrické a akustické signály – v marciánském vzduchu, které již zachytil rover Perseverance.
Zvuk také umožnil vypočítat vzdálenost výboje: od několika centimetrů od mikrofonu až po téměř dva metry.
Význam nálezu
Germán Martinez vyjasňuje, že „se nejedná o blesky jaké známe na Zemi“. Odborníci mluví o mikro-výbojích, které dosahují energii od několika nanojouleů až po 40 milijouleů. Domnívají se, že tento náraz mohl vzniknout, když rover sám uvolnil svou nahromaděnou statickou elektřinu do země.
„Nyní lépe rozumíme marciánskému klimatu,“ říkají oba vědci. Článek upozorňuje, že tyto výboje mohou „ovlivnit dynamiku marciánského prachu“, neboť snižují sílu větru potřebnou k zvedání částic ze země. Také věří, že by to mohlo „přispět k elektrochemickému reaktivnímu prostředí“, které by bylo schopno zničit organické molekuly v marciánské půdě.
Autoři navíc varují, že i když jsou tyto výboje malé, je třeba je vzít v potaz při navrhování budoucích pilotovaných misí. Statická elektřina na Marsu není pouze kuriózní fenomén, ale něco, co může ovlivnit fungování přístrojů a bezpečnost. „Může představovat nebezpečí pro rovery, vzletové vozidlo Mars Sample Return nebo budoucí astronauty, kteří budou na marciánské půdě,“ uvádí text.
Javier Ruiz Martínez
Redaktor zaměřený na společenské, vědecké a inovační témata. Pracuji v nejlepším povolání na světě: rádio. Rád vyprávím příběhy přímo z ulic.
