Tým vědců využil pokročilé chemické technologie v kombinaci s umělou inteligencí k prozkoumání starobylých hornin starých 3,3 miliardy let. Tento výzkum přinesl důkazy potvrzující existenci života v té době a navíc ukázal, že fotosyntéza mohla začít na Zemi o 800 milionů let dříve, než dosud uznávané historické záznamy.
Předchozími nejstaršími a široce uznávanými důkazy o životě byly fosilie v horninách ve věku 3,48 miliardy let z oblasti Dresser Formation v Austrálii, které se domnívají, že zachycují stopy starobylých buněčných membrán uložených v usazeninách horkých pramenů. Tato zjištění však představují vzácnou výjimku, protože raná Země (před 500 miliony lety) byla plná jednobuněčného života a řas, které neměly žádné kosti či tvrdé schránky, aby se proměnily v fosilie.
Navíc mnoho usazenin bylo v průběhu času stlačeno a taveno, což značně omezilo viditelnost biologických stop. Výzkumný tým vedený Carnegieho institucí se proto rozhodl zvolit odlišný přístup. Vytvořili obrovskou chemickou databázi, která obsahovala vzorky více než 400 kusů, zahrnujících starobylé horniny, fosilie a současné organismy, aby trénovali umělou inteligenci na rozpoznávání chemických vzorců.
Místo zaměření jen na jednotlivé prvky, jako je uhlík, který by mohl pocházet z vulkanických erupcí nebo meteorů, byla AI naučena hledat složitost typickou pro živé organizmy. Molekuly vyprodukované buňkami organismů jsou totiž ve velkém množství unikátní a nemohou být rozptýleny jako běžné přírodní procesy.
Objev učiněný umělou inteligencí vyvolal pozdvižení ve vědeckém světě.
Robert Hazen, geochemik a člen výzkumného týmu, k tomu uvedl: „Naše výzkumy naznačují, že starobylé formy života nezanechaly jen fosilní zbytky, ale také ‚chemické stopy‘. Technologie strojového učení nám poprvé pomohla tyto stopy detekovat a porozumět jejich významu.“
Samozřejmě, že tento úspěch není omezen pouze na Zemi. Tento přístup by mohl být použit k prozkoumání hornin starých 4,2 miliardy let v Kanadě, které zůstávají záhadou. Je zde také vzrušující potenciál využít tuto technologii při vesmírných misích k ohledání odrazů života v kamenech na Marsu nebo pod ledem měsíce Europa, což by mohlo být klíčem k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
