Očekávali jste, že konec uhlí bude znamenat jasnou výhru pro klima? Nejnovější výzkum hamburské univerzity z roku 2025 však ukazuje, že realita může být složitější. Pokud těžbu a spalování uhlí postupně zastavíme, nemusí to automaticky znamenat snížení emisí v celé Evropě — naopak, část emisí se může jen přesunout.
Proč ukončení uhlí nestačí
Přechod na obnovitelné zdroje a odchod od uhlí patří v Česku mezi nejdiskutovanější témata posledních let. Vládní plány počítají se skončením spalování uhlí už v roce 2033. Je to krok, který v moderní české energetice rezonuje minimálně tak, jako debaty kolem rozvoje solárů na Mostecku nebo větrných farem na Vysočině.
Vědci ale varují: pokud nebudeme správně regulovat systém emisních povolenek (ETS), může mít konec uhlí paradoxně menší pozitivní dopad, než bychom rádi. Proč tomu tak je?
Vodní postel a povolenky: Chytré, ale zrádné
Nízká poptávka po emisních povolenkách ze strany uhelných elektráren znamená, že povolenky zlevní — a jiné sektory (třeba průmysl nebo doprava) je mohou levněji nakoupit. Tento fenomén se v odborných kruzích označuje jako efekt vodní postele: stlačíte emise na jednom místě, a ony „vybublají“ někde jinde.
Bez souběžného snížení počtu povolenek na trhu tak může například německé nebo české odstavení posledních bloků nezpůsobit celkové snížení emisí v EU, ale jejich redistribuci mezi zeměmi a sektory.
Evropský systém ETS: Klíč ke skutečné změně
- Koordinace je základ: Pokud země (včetně Česka) skutečně odstaví uhlí, měly by zároveň z evropského trhu odstranit odpovídající množství povolenek.
- Stabilita a adaptace: Systém rezervy tržní stability (MSR) sice část povolenek „zamyká“, v praxi ale nemusí rychle reagovat na dramatické změny v energetickém mixu.
- Příklad pro další sektory: Podobný efekt jako při konci uhlí totiž hrozí i při útlumu těžkého průmyslu či přechodu na elektromobilitu.
Co z toho plyne pro Česko?
Pokud se v Česku podaří uhlí odstavit dříve než v Německu, půjde o symbolický krok — ale bez správného zásahu do registru povolenek riskujeme, že „ušetřené“ emise prostě vytěží někdo jiný, třeba v Polsku nebo v dopravě.
Podle dat za rok 2024 například pouze Moravskoslezský kraj snížil emise o 24 % díky přechodu na plyn, část těchto úspor se však „přelila“ do nárůstu emisí ve zpracovatelském průmyslu v okolních zemích.
Praktický tip: Jak může Česko ovlivnit vývoj?
- Monitorujte závěry vyjednávání o ETS: Sledujte, zda vláda skutečně navrhne odstranění povolenek v rozsahu odpovídajícím odstavení uhlí.
- Podporujte lokální iniciativy za čistou energii: Projekty typu ČEZ ESCO nebo komunitní solární asociace mají smysl jen tehdy, pokud jsou změny systémové.
- Zajímejte se o to, co se děje s povolenkami – právě jejich správné nastavení je klíčem k reálnému dopadu všech klimatických opatření.
Věděli jste, že…
Evropská unie poprvé v historii řeší, jak s povolenkami zacházet v době transformace energetiky. Očekává se, že právě roky 2025–2027 budou rozhodující pro úspěšnost klimatických cílů a úlohu Česka v evropské energetické síti.
Závěrem
Uhlí v Česku s velkou pravděpodobností skončí dříve, než jsme si před pár lety mysleli. Aby jeho konec skutečně přispěl k ochraně klimatu, musí jít ruku v ruce s reformou trhu s emisními povolenkami. Jinak zůstaneme u pocitu, že „jsme udělali správnou věc“, zatímco skleníkové plyny budou dál proudit – jen trochu jiným směrem.
