Možná to ještě není na první stránce každých novin, ale téma mořských trav se v roce 2025 dostává čím dál častěji i do českých diskuzí o ochraně klimatu. Právě teď se ve Velké Británii rozjíždí ambiciózní projekt: odborníci chtějí pomocí obnovy porostů mořské trávy výrazně snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře. A co je nejzajímavější? Odhaduje se, že mořská tráva umí CO₂ zachytit několikanásobně rychleji než lesy.
Jak funguje přírodní čistička oceánů
Mořská tráva není jen hezký obrázek ze středomořské dovolené. Je to opravdový šampion v absorbci uhlíku. Vědci spočítali, že travnaté louky pod mořskou hladinou dokážou pojmout až 35× více oxidu uhličitého než stejné množství deštného pralesa. Proto Britové investují do sázení milionů nových rostlin hlavně v oblasti velšského Pembrokeshire. Cílem je vytvořit nové louky na ploše až 20 000 metrů čtverečních—a ukázat ostatním zemím, že to jde, když se chce.
- Mořská tráva zlepšuje kvalitu vody a přispívá k rozmanitosti života v oceánu.
- Obnova porostů pomáhá nejen klimatu, ale i rybářům, kteří se dlouhodobě potýkají s úbytkem úlovků.
- Přes 90 % původních travin z evropských moří během posledních sto let zmizelo—hlavně vinou znečištění a stavebního rozvoje pobřeží.
Kde najdete mořskou trávu a proč mizí?
Mořská tráva roste ve mělkých, čistých vodách našich moří—v Evropě třeba v Severním, Baltském či Středozemním moři. Jenže i v oblastech, kde byste ji čekali, mizí rychlým tempem. Hlavními viníky jsou znečištění, nadměrný rybolov a masivní stavební rozvoj pobřeží. Zajímavostí je, že podle některých studií dochází každý rok ke ztrátě až 10 % těchto cenných porostů! Tento trend se teď, i díky britskému projektu, možná konečně zlomí.
Co získáme s obnovou mořských trav?
Pro životní prostředí mají nové louky s mořskou trávou zásadní přínos:
- Pohlcuje oxid uhličitý—efektivněji než stromy a většina dalších rostlin.
- Stabilizuje pobřeží a chrání ho před erozí.
- Podporuje rybí populace—včetně tresek nebo platýsů, které známe i z českých restaurací.
- Chrání biodiverzitu—na jeden metr čtvereční připadá až 40 druhů živočichů.
Hrozby a jak je zvládnout
Vědcům dělá vrásky zejména dusík z odpadních vod, který podporuje přemnožení řas. Ty pak znemožňují průnik světla ke dnu a mořskou trávu „udusí“. Problémem je i neřízený rozvoj pobřežních oblastí—trend, který je patrný třeba u Baltského moře nebo v okolí přístavů Hamburk a Gdaňsk. Obnova travnatých polí ale vnáší naději: rozjíždějí ji už i některé české firmy a vědecké týmy, například prostřednictvím programů na ochranu Severního moře.
Co můžete udělat vy?
I když nemáme v Česku moře, ovlivnit situaci můžeme. Volte ryby ze zodpovědných chovů, podporujte lokální potraviny a zapojte se do osvětových kampaní—třeba těch organizovaných Hnutím DUHA. A pokud plánujete dovolenou na Baltu nebo v Chorvatsku, zkuste se podívat, jak tamní komunity pracují s obnovou mořského pobřeží. Je to malý krok, kterým můžete přispět k větší změně.
Proč byste měli o mořské trávě vědět víc?
Zájem o inovativní postupy v boji s klimatickou krizí se rozrůstá i u nás. Kdo ještě před pár lety slyšel o mořské trávě, dnes už ví, že právě ona může být jednou z nadějí pro čistou budoucnost planety. Sdílejte tento článek s přáteli a posuňme mořské trávy blíž k nám—alespoň v povědomí!
