Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu, podle které Česko ani v roce 2025 neumí naplno využít peníze určené na energetické úspory. Výsledkem je nejen zbytečný únik financí, ale také riziko, že nesplníme povinné kvóty Evropské unie.
Foto: Miloslav Hamřík / Pixabay
Česko zaostává. Energetické úspory u veřejných budov se nedaří
Přes miliardy investované do zateplování a modernizace škol, úřadů nebo nemocnic zůstává efekt využití dotací v praxi překvapivě nízký. Kontroly mezi lety 2017–2020 ukázaly, že státní instituce si často neví rady, jak procesy urychlit a zjednodušit.
- Podpora z Operačního programu Životní prostředí a Nové zelené úsporám činila přes 3,5 miliardy korun.
- Reálně se podařilo ušetřit jen 20 % energie, kolik bylo v plánu.
- Do poloviny roku 2020 bylo dokončeno pouze 17 % projektů – tedy zásadní skluz.
Kromě pomalého tempa je problémem i administrativní zátěž. Proces schvalování je natolik zdlouhavý, že řada projektů zůstává na papíře. A pokud se nezrychlíme, můžeme zapomenout na evropské cíle energetické účinnosti, které jsou od letošního roku výrazně přísnější.
Peníze z povolenek na papíře, v praxi polovina chybí
Program Nová zelená úsporám by měl být financován především z výnosů za prodej emisních povolenek. Jenže podle NKÚ se do programu dostala v letech 2017–2020 prakticky jen polovina zákonem předepsané částky. Namísto plánovaných 14,6 miliardy korun dorazilo jen 7,4 miliardy a vyplaceno bylo ještě méně – celkem 5,3 miliardy.
Pro veřejné budovy činila skutečná investice do energetických úspor jen 500 milionů. To je kapka v moři, pokud si uvědomíme počet starých škol, radnic nebo kulturních domů, které čekají na rekonstrukci třeba i deset let.
Stát by měl ukazovat směr. Zatím ale inspiraci nenabízí
Neefektivita je vidět například v ostravských školách nebo hradeckých zdravotnických zařízeních. Ani po opatřeních z roku 2019 neplní zhruba 75 % státních budov požadavky na energetickou náročnost. Přesto státní instituce využily jen malý zlomek prostředků, které měly k dispozici – například z dvoumiliardového balíčku Ministerstva životního prostředí se čerpalo pouze 20 %.
Pokud bude stát dál otálet, nejenže přijde o další evropské miliardy, ale zároveň zbrzdí modernizaci staveb v krajích. A to ve chvíli, kdy například Praha i Brno zavádí vlastní dotační programy a ukazují, že to jde i jinak.
Co by mohla změnit budoucnost?
- Jednodušší žádosti a méně byrokracie – na tom aktuálně ministerstva pracují.
- Lepší koordinace mezi investory a státem, například sdílením „best practices“ z úspěšných projektů v Plzni, Liberci nebo Olomouci.
- Srozumitelná komunikace pro menší obce, které často nevědí, kde začít.
Přemýšlíte-li, jak efektivně snížit spotřebu energií ve veřejné budově ve vašem městě, zkuste se inspirovat úspěšnými projekty z Jihlavy nebo Českých Budějovic – často nemusí jít o velké investice, stačí postupné kroky a kvalitní příprava žádosti.
Zásadní otázkou zůstává: změní stát svůj přístup, aby dotace na energetické úspory konečně opravdu pomáhaly?
