Možná jste netušili, jak zásadní roli hrají rašeliniště v boji proti změně klimatu. Vědecké studie z roku 2025 znovu potvrzují, že právě obnova těchto unikátních ekosystémů by mohla výrazně snížit emise skleníkových plynů. Přitom řada českých rašelinišť leží dnes ladem, odvodněná a proměněná v zemědělskou půdu.
Božídarské rašeliniště, jeden z našich vzácných mokřadů.
Proč jsou rašeliniště tak důležitá?
Rašeliniště zabírají na světě pouhá 3 % pevninské plochy, ale skladují stejné množství uhlíku jako všechny světové lesy dohromady. S každým dalším odvodněním a rozoráním však tyto přírodní „baterie uhlíku“ začínají místo pohlcování oxidu uhličitého (CO2) daný plyn do ovzduší naopak uvolňovat.
Právě v Česku najdeme řadu takových lokalit, například na Šumavě nebo v Krušných horách. Podle expertů z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR by už zvýšení hladiny vody stačilo, aby rašeliniště opět začala fungovat jako „záchytky CO2“ – a to po celá staletí.
Lidské zásahy a zemědělství: začarovaný kruh
V moderní době se velká část rašelinišť změnila na pole nebo pastviny. Právě ty nyní ročně vypouštějí přes 1,5 miliardy tun CO2, což představuje asi 3 % všech celosvětových emisí způsobených člověkem. Přitom, pokud by se alespoň část těchto mokřadů obnovila, dostavil by se okamžitý klimatický efekt.
Přiznejme si však, že návrat těchto ploch zpět do původního stavu není vždy reálný. Zemědělci ve středních Čechách, na Třeboňsku nebo Vysočině jsou na úrodných půdách často existenčně závislí. Klíčová je proto citlivá spolupráce mezi vědci, zemědělci a místními samosprávami.
Půl miliardy tun CO2 navždy pryč? Je to reálné
Aktuální výzkumy ukazují, že už jen obnova poloviny odvodněných rašelinišť by mohla ročně ušetřit až 500 milionů tun oxidu uhličitého globálně. To představuje 1 % všech emisí způsobených lidskou činností. Když uvážíme, že Evropa a jihovýchodní Asie jsou dnes kvůli úbytku mokřadů spíše producenty než pohlcovači CO2, máme před sebou reálnou šanci trend obrátit.
Věděli jste, že například Božídarské rašeliniště u Karlových Varů slouží nejen jako turistický magnet, ale právě i jako lokální klimatická ochrana? Podobné projekty teď podporuje i Státní fond životního prostředí a můžete se do nich aktivně zapojit i vy. Stačí trochu zájmu a spolupráce s místním spolkem nebo samosprávou.
Jak můžete pomoci vy?
- Podporujte výrobky a potraviny šetrné k přírodě – všímejte si označení RAŠELINA, BIO nebo udržitelný zemědělský původ.
- Zajímejte se o místní projekty obnovy mokřadů. Například na Šumavě pravidelně probíhají dobrovolnické akce v terénu – stačí sledovat stránky CHKO nebo iniciativy „Mokřady pro život“.
- Argumentujte pro zachování rašelinišť i při diskusích v obci. Často se zapomíná, že zdravé mokřady znamenají i méně povodní a lepší kvalitu vody.
Nevšední fakta o českých rašeliništích
- Jedno z nejrozsáhlejších najdete u Františkových Lázní – Soos je přírodní unikát i geologická laboratoř.
- Bylinné výluhy z rašeliny se využívají v lázních – například v Třeboni nebo v Jáchymově.
- Rašelina chrání spodní vody a podporuje návrat vzácných druhů ptáků, třeba tetřívka obecného.
Závěr: Nepromarněme šanci
Obnova rašelinišť není jen úkolem pro politiky a ochranáře. Každý z nás může nějak přispět, i kdyby jen šířením povědomí. Ve světě rychlých změn je právě udržitelnost krajiny naší nejlepší pojistkou pro budoucnost – české rašeliniště mohou být důkazem, že i malý krok vede k velké změně.
