Vláda odkládá rozhodnutí o konci uhlí: Scénář pro 2038 padl, hledají se rychlejší možnosti

Uhelný konec v Česku se přibližuje: vláda zamítla scénář pro rok 2038 a chce plánovat dřívější ukončení spalování uhlí. Co to znamená pro energetiku, regiony i běžné obyvatele?

Spread the love

Ukončení spalování uhlí je velké téma, které rezonuje českou společností už několik let. V roce 2025, kdy stále pociťujeme důsledky klimatických změn i transformace energetiky, se otázka „kdy úplně skončíme s uhlím“ stala ještě aktuálnější. Vláda České republiky nyní rozhodla, že plánovaný termín 2038 je příliš vzdálený, a zadala odborníkům připravit i varianty s výrazně rychlejším útlumem uhlí.

Těžba uhlí v Severočeském kraji. Foto: Martina Janochová / Pixabay

Proč je rok 2038 příliš pozdě?

Již před několika lety bylo zřejmé, že český uhelný průmysl čelí zásadní změně. Podle dat nezávislých analýz, například prestižního think-tanku Ember, je ukončení spalování uhlí možné už kolem roku 2030. Hlavní překážkou nejsou ani tak technologie, ale spíše odvaha učinit systémové kroky.

  • Ekonomická nevýhodnost uhlí: Ceny emisních povolenek se za poslední roky rapidně zvýšily.
  • Růst obnovitelných zdrojů: Moderní větrné farmy, solární panely (i díky českému lídrovi Solartec) a bioplynové stanice rychle získávají na významu.
  • Společenský tlak: Veřejnost stále více volá po čistší budoucnosti, nejenom v Praze, ale i tradičních „uhelných krajích“.

Co zaznělo přímo od expertů?

Energetičtí experti i zástupci ekologických iniciativ (Hnutí DUHA, Greenpeace) dlouhodobě kritizují pomalý postup vlády. Například Jiří Jeřábek z Greenpeace komentoval poslední vládní jednání takto:

„Rok 2038 ekonomicky nedává smysl. Emisní povolenky dramaticky zdražují, obnovitelné zdroje naopak zlevňují. Držet se uhlí je dnes už jasná ztráta. Vláda by měla soustředit síly na podporu rozvoje moderní energetiky a přípravu na změny v uhelných regionech.“

Podle dalších odborníků stačí důsledné nastavení legislativy a chytré podmínky pro podniky i domácnosti — například i skrze populární dotační program „Nová zelená úsporám“.

Jak vnímat rozhodnutí vlády?

Mnozí vidí rozhodnutí vlády vrátit Uhelné komisi návrh jako jasný signál, že slibované „poslední desetiletí uhlí“ se může opravdu stát realitou už v tomto desetiletí. Nejistota přitom není jen výzvou, ale také šancí pro nové investice a pro transformaci regionů s dlouhou hornickou historií – typicky Mostecko a Karvinsko.

Kdy tedy uhlí skutečně skončí?

Oficiální rozhodnutí padne nejspíš až po volbách, kdy nastoupí nová vláda. Odborné scénáře však ukazují, že česká energetika by mohla být bez uhlí už v roce 2030 nebo okolo roku 2032. Záleží, zda se podaří rychle nastartovat nové projekty obnovitelných zdrojů a zajistit spravedlivý přechod pro lidi zaměstnané v těžebním průmyslu. Například v Ústeckém kraji už vznikají pilotní projekty na rekvalifikaci horníků do technických oborů nebo IT.

Co si odnést a sledovat dál?

  • Transformace je nevyhnutelná – její tempo určí nové energetické a dotační programy.
  • Uhelné regiony čekají nejen výzvy, ale i příležitosti – např. rozvoj komunitní energetiky nebo turistiky v bývalých těžebních oblastech.
  • Důležité je sledovat, jak budou politici a firmy reagovat na požadavky odborníků i veřejnosti po rychlém a spravedlivém ukončení spalování uhlí.

Osobně vnímám snahu vlády najít kompromis jako nezbytný krok. Za posledních deset let jsem na vlastní oči sledoval proměnu Ostravska i Mostecka – a vím, že když se spojí systémová podpora a inovace, může být konec uhlí skutečně začátkem nové éry pro celou Českou republiku.

Spread the love