V posledních letech je v českém zemědělství vidět nový trend – stále více farmářů sází na šetrnější přístup k půdě, přírodě i opylovačům. Místa, kde se pěstují tzv. meziplodiny, rychle přibývá a mění se i tvář české krajiny. Můžeme tak mluvit o malém ekologickém obrození, které prospívá všem – od zemědělců přes včelaře až po nás, milovníky přírody.
Jetel inkarnát (foto: nicholas_coder / Pixabay)
Meziplodiny: Proč je čeští farmáři vysévají stále častěji?
Povědomí o významu půdního zdraví v Česku výrazně vzrostlo, a to nejen díky osvětě, ale i finančním pobídkám. Podle Mendelovy univerzity v Brně se teď meziplodiny vysévají na zhruba 140 tisících hektarech orné půdy – což už je slušné číslo. Přitom skutečný rozsah bude ještě větší, protože mnoho farmářů již meziplodiny používá i bez státních dotací, jednoduše proto, že chtějí dobrý stav svého pole udržet co nejdéle.
- Jetel inkarnát
- Hořčice bílá
- Svazenka vratičolistá
Tyto druhy jsou typickými příklady meziplodin, které najdete i na polích kolem Brna, Hradce Králové či Vysočiny.
Nejen ochrana půdy, ale i ráj pro včely a další opylovače
Vysévání meziplodin má mnohem větší přínos než jen lepší úrodnost. Pozitivně totiž ovlivňuje celou krajinu. Meziplodiny pomáhají zachytit dusičnany a zabraňují jejich průsaku do spodních vod, což je třeba v Polabí či jižních Čechách skutečný problém. Když navíc necháte pole zakryté delší dobu zelenou hmotou, zlepšíte jeho strukturu a bráníte erozi, což dnes ocení hlavně farmáři z Podkrušnohoří nebo pražského okolí.
Stanislava Hejduk z Mendelovy univerzity vysvětluje i další pozitiva: „Hustý pokryv a konkurence kořenů snižují růst plevelů, což přináší možnost omezit množství herbicidů. Kvetoucí meziplodiny navíc nejen krásně vypadají, ale hlavně doslova zachraňují opylovače, jejichž úbytek je v posledních dvaceti letech alarmující.“
- Meziplodiny = lepší životní prostor pro včely a čmeláky
- Méně herbicidů a pesticidů ve vašem okolí
- Rozmanitější krajina – více květin, více barev, více života
Praktické výhody pro farmáře: ochrana půdy i lepší sklizně
Letošní „pěstitelská sezóna“ meziplodinám extrémně svědčila. Pole na Plzeňsku a Hané nabízela pohled na více než metr vysoké porosty v plném květu. Po odkvětu vytvoří tyto rostliny na povrchu půdy přírodní mulč, který ji chrání před intenzivním sluncem i odpařováním vody.
Díky tomu je pak možné vysévat například kukuřici do zdravější půdy s vyšším podílem organické hmoty. Zkušenosti několika zemědělců z Opavska ukazují, že kukuřice pak roste výrazně lépe a to dokonce i na svazích, kde by jinak kvůli erozi hrozilo riziko ztráty úrody.
Co to znamená pro budoucnost české krajiny?
Trend ekologičtějšího pěstování u nás zřejmě jen tak nezmizí. Čeští zemědělci si čím dál víc uvědomují, že zdravá půda, rozmanité porosty a životaschopná populace opylovačů jsou základem úspěchu nejen dnes, ale i v roce 2030 a dál. Není náhodou, že se na mnoha farmách objevují vlastní včelí úly nebo že vznikají nové komunitní projekty na podporu pestré krajiny. Zdá se, že zdravá příroda a prosperující zemědělství už nejsou v Česku protiklady, ale spojenci.
Takže až příště pojedete kolem žlutě, fialově i bíle kvetoucích lánů – vězte, že jde o víc než „jen“ pěkný pohled. Je to důkaz, že i český venkov dokáže držet krok s trendy, které mohou udělat naši krajinu lepší pro všechny generace.
