Auckland, největší novozélandské město, přichází s odvážným krokem směrem k zelenější budoucnosti. Právě zde se v roce 2025 spouští nová ekologická daň určená majitelům domů. Co přesně tato novinka znamená, jak ovlivní život lidí v Aucklandu a proč by tento trend mohl brzy dorazit i do Evropy?
Ekologická daň: Kolik vás bude stát a kam peníze půjdou?
Majitelé nemovitostí v Aucklandu se připravují na příplatek přesahující jeden novozélandský dolar týdně, což vychází na zhruba sto korun měsíčně. Tato částka je poměrně nízká, ale makroekonomicky má potenciál změnit fungování celého města.
- Výsadba stromů: Zdanění podpoří nové zelené pásy a městské parky.
- Ekologické autobusy: Plánuje se obnova městského vozového parku vozidly s nízkými emisemi.
- Cyklostezky: Město investuje do nových cyklotras – podobně jako poslední roky Praha nebo Brno.
Peníze z daně nemizí v městském rozpočtu – putují přímo do speciálního fondu na konkrétní zelené projekty. To je klíčový rozdíl oproti běžným poplatkům, které často zůstávají „rozpuštěné“ v rozpočtových výdajích měst.
Auckland jde příkladem: Bude následovat celý svět?
Oznámení z Aucklandu rezonuje i mezi odborníky na životní prostředí v Evropě, kde se o podobných mechanismech dlouhodobě diskutuje. Už dnes některá evropská města včetně Prahy řeší, jak financovat například rozšiřování trolejbusů nebo parků pro odpočinek.
Podle britského serveru Independent se Auckland stal prvním velkým městem světa, kde podobná daň vstupuje do praxe. Systém je nastaven transparentně – jasné určení, na co peníze půjdou, je silným motivátorem, proč obyvatelé nemají pocit, že platí „za nic“.
Částka pro běžné domácnosti je nízká – např. majitel domu v hodnotě 1,18 milionu novozélandských dolarů zaplatí přibližně 1,10 NZD týdně (asi 16 Kč). Za deset let se očekává, že fond vybere až 574 milionů NZD, přičemž vláda plánuje dodat dalších 471 milionů.
Ekologická daň – evropská inspirace pro česká města?
Už dnes v Česku vidíme rostoucí zájem o městskou zeleň, zdravější ovzduší a ekologickou dopravu. Zavedení podobné „zelené daně“ by mohlo být i pro pražské nebo brněnské radní jedním z řešení, jak rychleji financovat nákladné změny bez tlaku na rozpočty.
Zkušenost Aucklandu ukazuje, že když je daň přehledná, cílená a nízká, obyvatelé ji přijímají relativně vstřícně. Pro řadu měst nejen na Novém Zélandu je to lakmusový papírek, jak reagovat na výzvu klimatické změny i s omezenými prostředky.
Co čekat dál?
Ekologické inovace jako tento projekt v Aucklandu jsou důkazem, že i malá opatření mohou v součtu výrazně proměnit prostředí, ve kterém žijeme. Už příští roky ukáží, zda se podobná opatření objeví i v dalších městech – možná i v těch českých.
Pokud žijete v Praze, Brně či Ostravě, vyplatí se sledovat, jaké ekologické novinky vedení města připravuje. I zde totiž může jednoduchá myšlenka úspěšně posunout městské prostředí blíže udržitelnému životu – a inspiraci už máme.
