V posledních letech banky napříč Evropou hrdě hlásily podporu pro zelenější budoucnost. Ale podle nejnovějších dat neziskové organizace ShareAction finanční domy jako HSBC, Barclays nebo BNP Paribas dále pumpují miliardy do projektů navázaných na ropu, plyn či uhlí. Místo reálného omezení financování fosilního průmyslu tak mnohé instituce zůstávají v pasti greenwashingu.
Fosilní paliva a finance: Kdo táhne brzdu?
Přední evropské banky se hlásí k iniciativě Net Zero Banking Alliance pod záštitou OSN, která slibuje razantní omezení investic do neekologických odvětví. Ale teorie se s praxí rozchází. Podle aktuální analýzy 25 největších evropských bank loni poskytlo společnostem rozšiřujícím těžbu ropy a plynu financování v hodnotě 55 miliard dolarů (tedy více než bilion korun). To nejsou malé částky – a důsledek je jasný: nové těžební projekty jednoduše nevznikají bez silné finanční podpory.
Bez peněz z bank by došlo ke zpomalení těžby
Pokud by evropské banky skutečně přerušily šňůru k fosilnímu průmyslu, mnoho nových ropných a plynařských projektů by nikdy nespatřilo světlo světa. Analýzy potvrzují, že právě zodpovědné investování reálně ovlivňuje směřování celého průmyslu. A protože se blíží hlavní sezóna valných hromad (AGM), ShareAction apeluje na investory, aby využili svého vlivu a tlačili na banky k úplnému vyloučení financování dalších fosilních projektů.
Když greenwashing převažuje nad skutečným řešením
Ve výsledcích mnoha evropských bank najdeme dnes obsáhlé pasáže o „zelené“ transformaci. Často to ale zůstává jen na papíře. Takzvaný greenwashing – tedy snaha vylepšit si reputaci kosmetickými změnami – je v bankovnictví pořád patrný. Odpovědnost za změny proto leží nejen na vedení bank, ale hlavně na samotných investorech a akcionářích.
- Podle zprávy IEA NetZero2050 není k udržení globálního oteplení pod 1,5 °C potřeba investovat do žádné nové produkce uhlí, ropy či plynu.
- Investoři mají možnost skrze hlasování na valných hromadách přimět bankovní domy přijmout vědecky podložený moratorium na financování fosilních paliv.
- Příklady ze zahraničí ukazují, že silný tlak investorů má jednoznačný efekt – viz loňské omezení investic do uhlí u některých evropských bank.
Co můžete udělat jako jednotlivci a firmy?
Pokud spravujete firemní nebo osobní finance u banky, neváhejte se ptát, kam vaše peníze směřují. V Česku najdete banky, které se odpovědně staví k investicím do udržitelných projektů – například Česká spořitelna rozvíjí programy na podporu ekologického bydlení, zatímco Komerční banka přišla s veřejným ESG reportem pro fyzické osoby. Sledujte transparentnost své bankovní instituce a zajímejte se o její dlouhodobou strategii.
„Cesta k nízkoemisní ekonomice vede přes promyšlené investiční rozhodování. Nestačí jen proklamace, důležité jsou reálné kroky a transparentnost,“ říká Jana Novotná, konzultantka pro odpovědné investování.
Máte-li možnost, zvažte i podporu iniciativ či sdružení, která sledují udržitelné chování bank – v Česku například organizace Klimatická koalice nebo česká pobočka Greenpeace pravidelně vydávají srovnání v oblasti odpovědného bankovnictví.
Budoucnost evropského bankovnictví je ve vašich rukou
Je rok 2025 a motivace ke změně nikdy nebyla silnější. Důležitá rozhodnutí musejí přijít nejen od bank samotných, ale také od klientů a investorů, kteří dokáží skutečně pohnout s trhem. Otevírejte diskuzi se svou bankou, ptejte se na transparentnost a nebojte se změny – protože jen tak se posuneme k odpovědnější Evropě.
