Obří zařízení na odstranění oxidu uhličitého ze vzduchu, známé jako „Orca“, zahájilo svůj provoz na Islandu teprve minulý rok. Ambiciózní projekt si dal za cíl každý rok stáhnout z atmosféry tisíce tun CO2. Pokud jste o něm slyšeli v českých médiích, víte, že šlo o zásadní milník v boji s klimatickou změnou. Jenže islandské arktické podmínky se ukázaly být tvrdším soupeřem, než se čekalo — a část technologií zamrzá.
Co Orca vlastně dělá a proč je to důležité?
Zařízení Orca, vyvinuté švýcarskou firmou Climeworks, funguje na principu přímého zachycování vzdušného CO2. Pomocí ventilátorů a filtrů stahuje oxid uhličitý z atmosféry. Následně CO2 spojí s vodou a celý koktejl putuje pod zem, kde minerální reakce časem promění uhlík v kámen. Ve světovém měřítku je toto řešení sledované – jde o průkopnickou snahu skutečně snižovat množství skleníkových plynů mimo papírové sliby.
Drsné islandské klima: Nečekaná překážka
Původní plán počítal s kapacitou 4 000 tun zachyceného CO2 ročně. Vývojáři ale narazili na limity: Islandská zima zamrazila část strojů a některé technické díly jednoduše nevydržely teplotní extrémy a silný vítr. Výsledkem je snížený výkon a otázka, zda jsou původní cíle reálně dosažitelné.
Podobné problémy nejsou v severských podmínkách nic neobvyklého. Ptejte se tuzemských zaměstnanců Skupiny ČEZ v Krušných horách na provoz obnovitelných zdrojů během studené zimy – řeknou vám své.
Čím projekt inspiruje dál? A jaké jsou plány do budoucna
Nepříznivá zpráva: Ne vše běží jako na drátku. Pozitivní zpráva: Climeworks potížím čelí aktivně. Zvažuje přepracování strojů, které by zvládly dlouhodobý provoz i v takových podmínkách. Kromě toho firma podepsala nové investiční smlouvy s partnery po celé Evropě, aby rozšířila a zlevnila technologii Direct Air Capture (DAC). Do roku 2030 chtějí zachytit přes 1 milion tun CO2 ročně – což by byl významný krok také pro ambice Evropské unie dosáhnout uhlíkové neutrality.
Celý proces navíc napájí místní geotermální elektrárna, což je typická islandská „eko vychytávka“: zařízení ekologicky pohání síla islandských gejzírů, produkce nevyvolává nové emise.
Jak podobné technologie mění přístup k boji se změnou klimatu?
- Inspirují k rozvoji inovací – podobná zařízení mohla vyrůst například v Jeseníkách nebo na severu Moravy
- Ukazují, že bez testování a adaptace technologií přímo v terénu to nejde
- Navozují debatu o tom, kolik může stát „čisté“ klima a kdo bude investice nést
Možná je to právě správná cesta pro kombinaci investic státu i soukromého sektoru – chytrá řešení, která využívají místní zdroje a inspirují evropskou i českou energetiku k větší odvaze v inovacích.
Co si z projektu Orca můžeme vzít u nás?
Island bývá často vzorem v ekologii díky své přírodní energii a odvaze zkoušet nové věci. Pro české prostředí je klíčové sledovat, jak v praxi funguje kombinace zelené energie a moderních ekologických technologií. To, že se potýká s komplikacemi, není selhání, ale potřebná zkušenost a motivace upravit systém, než ho začneme kopírovat u nás. Ostatně, kdo se kdy poučil bez chyb?
Závěrem: I přes mrazivé překážky má Orca potenciál posunout ekologická řešení dál – a kdo ví, třeba za pár let uvidíme podobnou technologii v akci i u nás.
