Takzvaný velký tichomořský odpadkový ostrov je často zmiňován jako symbol klimatické hrozby a ekologické krize. Málokdo ale ví, že většinu odpadu zde tvoří zbytky jen ze šesti států – a hlavním viníkem není běžný spotřebitel, ale průmyslový rybolov.
Když se plast mění v nebezpečí
V posledních letech se česká média i veřejnost stále častěji ptají: Kde se vlastně bere všechen ten odpad v Pacifiku? Nový výzkum Ocean Cleanup ve spolupráci s univerzitou ve Wageningenu přináší překvapivě jasnou odpověď – 90 % identifikovaného odpadu lze svázat s pouhými šesti zeměmi, především s Japonskem, Čínou či Jižní Koreou.
Rybářská síť místo igelitky
Možná vás stejně jako mě překvapí, že nejde hlavně o zapomenuté brčka či PET lahve, ale především o pozůstatky rybářských sítí, bójí a dalšího vybavení (celých 26 % analyzovaných odpadků jsou právě relikty rybaření).
Část odpadu se sice bohužel už nedá přesně určit, k čemu původně sloužil, u stovek předmětů ale výzkumníci pomocí popisků a nápisů odhalili konkrétní zemi původu. Největším „přispěvatelem“ zůstává Japonsko (téměř 34 % z identifikovaných odpadků), za ním je Čína, Jižní Korea, ale také USA, Tchaj-wan a Kanada.
Ekologická zátěž, o které se v Česku moc nemluví
Každá další tuna ztracené rybářské techniky není jen hrozbou pro hrdiny dokumentu Planeta Česko, ale i pro ryby a mořské ptáky po celém světě. Nedávné zprávy, například ze sítě Rybaření bez odpadu (Rybáři.cz), ukazují, že problém „duchovského rybaření“ má dalekosáhlé následky. Uvízlé sítě totiž dál zabíjejí a narušují přirozené ekosystémy – a vše startuje zdánlivě malým přehlížením odpovědnosti.
Co s tím můžeme i my?
- Podporujte odpovědné rybářství. Při výběru mořských produktů se zaměřte na produkty s certifikátem MSC nebo ASC, které sledujete snadno i v českých supermarketech.
- Omezení plastů v běžném životě. Každý z nás může ovlivnit spotřebu i správné třídění.
- Sdílejte fakta. Informujte své blízké – skutečný problém rozhodně není jen lahev vyplavená v Chorvatsku.
Věděli jste, že…?
Celý tichomořský odpadkový ostrov váží podle posledních odhadů přes 100 000 tun a zůstává největším „umělým“ útvarem vytvořeným člověkem v oceánu. Přesto na jeho odstranění i budoucnosti máme podíl všichni – a není jedno, odkud náš odpad (či volby u pultu) skutečně pochází.
Závěr
Plastový ostrov v Pacifiku není jen vzdálený environmentální mýtus. Jde o reálný problém, který má jasné viníky a ještě jasnější řešení. Nebuďme jen diváky – česká stopa tady sice nevede, ale naše spotřebitelské chování může ovlivnit, jak oceány budou vypadat v roce 2030. Sdílejte článek s těmi, kterým není příroda lhostejná – skutečná změna začíná u informací.
