Evropská unie čelí zásadnímu problému s plýtváním jídlem – podle aktuálních dat za rok 2024 se vyhodí více než 153 milionů tun potravin ročně. Je to ohromující číslo, zejména když si uvědomíme, že celkový objem zemědělské produkce dovezené ze zemí mimo EU byl menší. Ani v České republice nejsou statistiky povzbudivé. Vědci proto apelují na Evropskou komisi, aby přišla s jasnějšími kroky ke změně této situace.
Proč se v Evropě tolik jídla vyhazuje?
Jen v roce 2021 se do EU dovezlo 138 milionů tun zemědělských produktů. Velká část z nich končí v odpadu – často zbytečně. To představuje nejen ekonomickou ztrátu, ale vytváří i obrovskou environmentální stopu.
Ekologické i finanční důsledky plýtvání
Zemědělství, ať už jde o živočišnou nebo rostlinnou výrobu, produkuje ohromné množství oxidu uhličitého. Snížit jeho produkci je přitom pro EU prioritou ve snaze zpomalit klimatickou změnu. Podle výzkumů je plýtvání potravinami zodpovědné za minimálně 6 % všech emisí EU.
- Ročně EU za vyhozené potraviny utratí přes 143 miliard eur.
- Nejde jen o ekologii: plýtvání ovlivňuje i naše peněženky a rozpočty domácností.
Výzva: Snížit plýtvání o polovinu do roku 2030
Experti apelují, aby Evropská komise stanovila závazný cíl – snížit objem potravinového odpadu o 50 % do roku 2030. Takové snahy už na různých úrovních běží, od ekologických iniciativ až po lokální projekty komunitních lednic.
Situace v Česku: Statistika, která by nás měla znepokojit
Podle dat Eurostatu ročně v ČR vyhodíme přes 800 tisíc tun potravin. Největší část končí v odpadu přímo v domácnostech. Ale na vině je i maloobchod (supermarkety typu Kaufland nebo Albert), restaurace a cateringové společnosti. Jídlo se vyhazuje kvůli prošlé trvanlivosti, nevzhlednosti nebo poškození obalu.
- Průměrná česká domácnost vyplýtvá cca 25 kg jídla na osobu ročně.
- Mnoho potravin se dá přitom ještě využít – například v komunitních lednicích nebo prostřednictvím potravinových bank.
Co můžete začít dělat už dnes?
- Plánujte nákupy – pište si seznam, neútočte na akce bez rozmyslu.
- Naučte se rozpoznat rozdíl mezi „minimální trvanlivostí“ a „spotřebujte do“ – mnoho potravin je po uplynutí minimální trvanlivosti stále perfektních.
- Předělejte zbytky – polévky, noky nebo domácí pečivo ze staršího chleba jsou klasikou české kuchyně.
- Zapojte se do komunitních projektů na sdílení potravin (například Zachraň jídlo, Potravinová banka Praha aj.).
Pokud u nás něco rezonuje, je to právě vztah k jídlu a tradici neplýtvat. V roce 2025 už máme spoustu možností, jak přispět ke změně. Ať už zapojením do komunitních iniciativ, lepším plánováním, nebo osvětou mezi přáteli.
Závěr: Malá změna v domácnosti, velký dopad pro planetu
Plýtvání jídlem je téma, které nám opravdu není lhostejné. Pokud každý z nás přidá ruku k dílu, může se Česká republika za pár let zařadit mezi lídry v omezení potravinového odpadu. A to už je výzva hodná pozornosti, co říkáte?
