Poslední data nizozemských vědců ukazují nepříjemný trend: v oceánech teď plave více než 3 miliony tun plastového odpadu. Škody pro oceánské ekosystémy jsou obrovské – a týkají se i Evropy a nás v Česku. Ale není všechno ztraceno. V článku najdete nejen znepokojivá fakta, ale i několik důvodů k mírnému optimismu.
Plasty – nenápadná, ale vytrvalá hrozba
Ročně se podle evropských statistik vyrobí přes 320 milionů tun plastů, z toho více než 140 milionů tun tvoří obalové materiály. Nejhorší je, že většina těchto plastů se použije jen jednou a recyklováno jich je jen minimum.
Plasty proto končí tam, kde je nechceme – z velké části na skládkách a v řekách, které je pak dopravuji až do moří. V oceánu jsou obzvláště nebezpečné: rozkládají se velmi pomalu, rozpadají se na mikroplasty a škodí živočichům i lidem, kteří na nich nepřímo závisí.
Studie: Skutečné množství plastu je vyšší, než jsme doufali
Dlouhé roky se tušilo, že máme problém. Nová studie z roku 2025, publikovaná v Nature Geoscience, však přinesla nečekané zjištění: odhady plastů v oceánech byly dosud příliš opatrné. Vědci sledovali vývoj od roku 1980 do 2020 a podle jejich modelu dnes ve světových mořích plave asi 3,2 milionu tun plastu – a to se počítají jen větší kusy, které zůstaly na hladině či ve vodě. O plastu na mořském dně ani nemluvě.
Jak přesně plasty ničí život v oceánu?
- Ohrožení zvířat: Rybám a mořským savcům hrozí zranění, nebo že plasty zamění za potravu.
- Mikroplasty v potravním řetězci: Rozklad plastů vytváří mikroskopické částečky, které končí v tělech živočichů – a prostřednictvím ryb i na našich talířích.
- Narušení ekosystémů: Plasty ničí korálové útesy a zasahují do života planktonu.
Překvapivé zjištění: Přírůstek plastů je nižší, než se čekalo
V záplavě negativní zpráv je tu i paprsek naděje. Podle aktuálních výpočtů každoročně přibývá asi 500 tisíc tun plastového odpadu, což je méně, než se předpokládalo. Vědci to přisuzují větší snaze obyvatel i firem o třídění a snižování plastů – třeba i v Česku vidíme pokroky díky třídicím programům od společnosti EKO-KOM nebo čím dál větší popularitě bezobalových obchodů, například Bezobalu v Praze nebo Olomouci.
Co můžete dělat vy, a proč má smysl to zkusit?
- Minimalizujte jednorázové obaly: Volte nákup do vlastní tašky, sáhněte po skleněných nebo papírových alternativách.
- Podporujte recyklaci: Třiďte plasty, podporujte moderní odpadové technologie – třeba nové kontejnery ve vašem městě.
- Vzdělávejte a inspirujte okolí: Mějte vliv na změnu u sebe, v rodině i v sousedství.
Nemusíme být všichni dokonalí. Ale když každý z nás udělá pár drobných kroků, například i tím, že si objedná minerálku od tuzemské značky v recyklovatelné láhvi nebo si objedná kávu do vlastního kelímku – výsledky se nasčítají.
Věděli jste?
Podle výzkumů jsou dnes mikroplasty běžně přítomné v českých řekách. Například v Labi vědci v roce 2024 našli stovky mikročástic na litr – signál, že máme co dělat i doma, nejen v Tichomoří.
Na závěr
Je jasné, že problém plastů v oceánech je větší, než se předpokládalo. Druhou stranou mince je ale rostoucí informovanost a snaha hledat řešení. Každá změna, která začíná u nás – ať už s tříděním odpadu, nebo volbou produktu – pomáhá. Je tedy i na nás v Česku, abychom byli součástí pozitivní změny.
