Podle průzkumu Nadace BBVA téměř všichni Češi věří, že náboženství nemá určovat hranice vědeckého pokroku – tím správným regulátorem je spíše etika
Věda je v Česku tradičně vnímána jako cesta poznání, kde svou roli hrají fakta, racionální myšlení a otevřenost novým myšlenkám. Dnes žijeme v době, kdy se věda rozvíjí rychleji než kdy dřív a kdy se stále častěji řeší otázka, kdo – nebo co – má určovat hranice vědeckého bádání. Ať už jde o umělou inteligenci, genomické technologie nebo lékařskou etiku, na čem se Češi shodnou zcela jasně: náboženství do vědecké debaty nepatří.
Podle aktuálního výzkumu Nadace BBVA si 65 % Čechů myslí, že určité hranice by měla určovat etika, zatímco výrazná většina – 92 % populace – odmítá jakýkoli vliv náboženství na vědu.
Nadace BBVA porovnávala pohled na vědu napříč Evropou i dalšími státy. Zatímco v EU považuje etiku za důležitou pro určování hranic vědy v průměru 67 % lidí, pouze 15 % podporuje, aby hranice vědy formovalo náboženství. Pro zajímavost – v USA je tento podíl vyšší, tam by vliv náboženství připustilo 27 %, podobně jako v Turecku (26 %). Ještě více – 42 % – tuto možnost připouští v Izraeli.
Izraelci ale zároveň patří k těm, kdo ze všech kladou na etiku ještě větší důraz než Češi – etické limity podporuje 72 % obyvatel. Turecko naopak jako jediné vykazuje většinový nesouhlas s tím, aby etika vědu omezovala (67 % jsou proti). Možná se to zdá nepodstatné, ale ve světovém kontextu jde o signál, kterému stojí za to věnovat pozornost.
Co ovlivňuje názory většiny lidí v dané zemi? Jednoznačná odpověď neexistuje, ale některé souvislosti lze tušit. Turecko v posledních letech zaznamenalo růst turistiky spojené se zdravotními výkony – nejen populární transplantace vlasů, ale i další zákroky. Lékařské či genetické zákroky se tu stávají „vývozním artiklem“, podobně jako u nás třeba pivo nebo lázeňství.
Překážkou nebývá otázka náboženství, ale etika už ano. Například u reprodukční turistiky, kde páry cestují do zahraničí za asistovanou reprodukcí, nebo stále rozvíjejícího se „genového turismu“, kde může být v blízké budoucnosti otázkou úprava vlastností nenarozených dětí. Pamatujete si na kauzu čínského vědce He Jiankuiho? I on se pokusil otevřít dveře dalšímu využívání genetických úprav – ale svět odborníků mu jasně stanovil hranice právě na základě etiky.
U většiny zemí je nepravděpodobné, že by skutečně široká veřejnost vědomě prosazovala odstranění etických bariér ve jménu rozvoje průmyslu. Důležité totiž nejsou jen důvody, ale hlavně jejich důsledky. V Turecku je aktuálně prostředí pro vznik potenciálně problematického trhu kolem medicíny či biotechnologií příznivé a podobné tendence vidíme i jinde.
Představme si, že oněch 67 % odpůrců etické regulace a 74 % odmítajících náboženský vliv ve vědě se úplně nekryjí – pořád je tu minimálně 41 % obyvatel, kteří by chtěli vědu a technologie ponechat zcela bez morálních omezení. Právě takový postoj v minulosti vedl ke zneužívání vědy – což je varovný signál, který nelze přehlížet.
Jiná otázka z průzkumu se věnovala kontrole vědeckého výzkumu. V Turecku si 32 % lidí myslí, že odpovědnost má mít stát, 15 % by svěřilo regulaci společnosti a 50 % samotným vědcům. I zde je státní preference výrazná, podobnou najdeme už jen v Izraeli (37 %).
V Česku by regulaci výzkumu rádo přenechalo státu 16 % lidí, což je ve srovnání s EU poměrně vysoké číslo. 52 % si ale přeje nechat kontrolu v rukou vědců samotných a 31 % preferuje, aby dohlížela společnost. Co to znamená? Především, že názorová diverzita v Evropě je obrovská a že vznik eticky sporných technologií může být podmíněn právě tím, kdo ve státě drží „kontrolní páku“.
Na otázku, jak bude vypadat trh s genetickými technologiemi za pár let, dnes odpověď neznáme, ale právě podobné průzkumy nám dávají představu o tom, jakou roli v tom bude hrát společnost a její hodnoty.
NA CO SI DÁT POZOR:
- Smyslem studie BBVA je především pochopit, jak Češi vnímají vědu a jak se názorově lišíme od světa. Přesto není od věci sledovat zajímavé odlišnosti – například to, že tím, jak výrazně odmítáme vliv náboženství, jsme na evropské špičce a vývoj v ostatních zemích tak můžeme lépe hodnotit i s ohledem na vlastní zkušenost.
ZDROJE (MLA):
- Veřejné mínění a vnímání vědy podle mezinárodního průzkumu. Nadace BBVA. chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.fbbva.es/wp-content/uploads/2024/03/anexo-cultura-cientifica-internacional.pdf
