Nová zpráva OSN pod vedením španělských odborníků odhaluje dramatické změny klimatu. Problém se týká 95 % území Evropy.
Extrémní lijáky plní v posledních letech titulní stránky, ale nám často uniká mnohem potichu postupující hrozba – rostoucí sucho. Tam, kde bývala voda samozřejmostí, se země mění na suchopár i bez většího povšimnutí.
Z aktuální analýzy OSN, za kterou stojí tým doktora geofyziky Sergia Vicente-Serrana (CSIC) a geograf Enrique Morán Tejeda (Universita v Salamance), vyplývá, že za posledních 30 let se více než tři čtvrtiny povrchu Země staly trvale suššími. Ani extrémní povodně a bouře na některých místech světa tento celkový trend nezastavily.
Podle jejich zjištění se mezi lety 1990 a 2020 rozšířila oblast suchých míst na Zemi o 4,3 milionu kilometrů čtverečních – tedy území téměř o třetinu větší než celá Indie. Suché oblasti teď zabírají přes 40 % pevniny planety (Antarktida se nepočítá).
Většina těchto území byla dříve úrodná a dnes čelí obrovským ztrátám v zemědělství, ekosystémech i kvalitě života obyvatel. Podle odhadů týmu Vicente-Serrana, pokud zásadně nesnížíme emise skleníkových plynů, do konce století se další 3 % původně vlhkých oblastí promění v suchopár.
„Poprvé byl globální problém sucha podložen jasnými vědeckými daty,“ upozorňuje Ibrahim Thiaw, výkonný sekretář Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci. „Jde o existenciální hrozbu, která už dnes ovlivňuje miliardy lidí. Zatímco sucho je krátkodobé, aridita je nevratná.“ Jinými slovy, krajiny, které se už teď vysušují, se do svého původního stavu pravděpodobně nikdy nevrátí. Život na Zemi se mění pod rukama jedné generace.
Hlavní viník? Lidská činnost a změna klimatu
Za vším stojí změny krajiny, emise z dopravy, energetiky a průmyslu. Rostoucí koncentrace CO₂ způsobuje oteplování, které dále zvyšuje riziko sucha. Data tzv. ariditního indexu potvrzují, že v posledních dekádách se situace výrazně zhoršuje po celé planetě.
Které regiony jsou nejvíce ohroženy?
- Evropa: Až 95,9 % jejího území zaznamenává dlouhodobé vysychání! Znepokojivé signály přichází i z Česka – sucho se stalo předmětem každoročního řešení na krajských i komunálních úrovních.
- Západ USA, Brazílie, části Asie (zejména východní), centrální Afrika
Opačný trend – tedy větší vlhkost – zasáhl jen menšinu oblastí: střed USA, pobřeží Angoly nebo části jihovýchodní Asie. Celkově ale platí, že suché oblasti rychle přibývají a vyžadují radikálně nové přístupy v ochraně půdy a vodních zdrojů.
Kdo je nejvíce zasažen?
V největším ohrožení jsou země jako Jižní Súdán nebo Tanzanie. Čína zažívá vůbec největší nárůst celkové suché plochy. Podle OSN už nyní až 40 % orné půdy po světě sucho přímo ohrožuje.
Rostoucí aridita je také spouštěčem rozsáhlejších a ničivějších požárů, zejména v polopouštních lesích, kde dochází k masivnímu vymírání stromů. V Evropě jsme to pocítili na vlastní kůži během požárů v Řecku nebo Portugalsku.
Co čeká další generace?
Více než 2,3 miliardy lidí (to je čtvrtina lidstva!) už nyní žije v rozšiřujících se suchých oblastech. Bohužel, pokud klimatická opatření selžou, do roku 2100 by v suchých oblastech mohlo žít až 5 miliard lidí. S tím souvisí úbytek úrodné půdy, zmenšování zásob pitné vody a kolaps nebo dokonce zánik mnoha ekosystémů, které byly kdysi bohaté.
Nejde přitom jen o environmentální hrozbu. Jak se místa stávají neobyvatelnými, miliony rodin opouští své domovy. Tato vynucená migrace už nyní ovlivňuje státy Blízkého východu, Afriky i jižní Asie – a tento trend bude sílit.
Co s tím? Praktická doporučení pro Česko a Evropu
- Podpora udržitelných řešení v zemědělství: Sázejte suchu odolné rostliny (vyzkoušejte například moderní odrůdy ječmene nebo pšenice, které doporučuje Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze).
- Obnova vodních zdrojů: Mluvíme nejen o velkých přehradách, ale i o chytrých retenčních nádržích na vesnici či „modrozelené infrastruktuře“ ve městech.
- Ochrana půdy před erozí: Slovní spojení, které v Česku nabývá zcela nového významu – zadržení vody v krajině se bez zdravé půdy neobejde.
- Snižte vlastní uhlíkovou stopu: Používejte hromadnou dopravu, vybírejte české, sezónní potraviny a starajte se zodpovědně o spotřebu vody.
Vaše osobní rozhodnutí nejsou zbytečná. V ČR jsme zažili extrémní sucha třeba v roce 2022, kdy hladiny řek klesly na desetileté minimum a zásobování vodou bylo komplikované i v Praze nebo Brně. Změna je nutná nejen na individuální, ale především systémové úrovni. Výzva je jasná: musíme redefinovat vztah k přírodě, zemědělství i sobě samotným. Nad budoucností české krajiny visí vážný otazník – je proto čas jednat.
