Rubrika: Společenské vědy
Máte afantazii? 1 % lidí nedokáže v mysli vytvořit žádné obrazy
Afantazie, tedy neschopnost vytvářet v mysli obrázky, postihuje každého stého Čecha. Nová studie přináší pohled i na opačný extrém – hyperfantazii, kdy jsou představy až příliš živé.
Proč je generace Z více „bojácná” než ostatní?
Proč mladí lidé z generace Z čelí výrazně vyšší míře strachu a úzkosti? Nová studie a čeští experti vysvětlují hlavní příčiny a doporučují konkrétní kroky k lepší psychické pohodě – nejen online.
V kterou denní dobu jsme nejšťastnější? Vědci objevili „šťastnou hodinu světa“
Nová mezinárodní studie ukazuje, že největší pocit štěstí většina z nás zažívá kolem 19. hodiny. Přečtěte si, proč právě večer je pro nás tak zvláštní.
Na Ukrajině objevili nejstarší evropské nástroje: jsou staré 1,4 milionu let
Čeští vědci se podíleli na objevu nástrojů z Koroleva na západní Ukrajině. Tyto nálezy mění pohled na pravěké osidlování Evropy. Zjistěte, co znamenají pro historii i dnešní výzkum.
Na Krétě objevili záhadnou kruhovou stavbu
Na Krétě našli unikátní prastarou kruhovou stavbu – připomíná legendární labyrint Minótaura, má přes 4 000 let a odborníci se domnívají, že šlo o rituální svatyni. Co víme o jejím účelu a ochraně?
Máte pocit, že prožíváte stejné věci pořád dokola? Tohle je fenomén déjà vu
Déjà vu je zvláštní pocit povědomosti – jako byste něco už zažili. Co tento fenomén znamená, proč k němu dochází a kdy je běžný i v Česku? Odpovědi v aktualizovaném článku na rok 2025.
První video ovulace v reálném čase: Průlom v poznání plodnosti
Čeští vědci a kolegové z Evropy poprvé natočili ovulaci v reálném čase. Nová metodika ukazuje každý detail procesu a otevírá nové možnosti pro výzkum i léčbu ženské neplodnosti.
Tatiana Íñiguez, socioložka: „Část svého života offline ztrácíme ve prospěch svého virtuálního já“
Tatiana Íñiguez zkoumá, jak technologie ovlivňují české děti a dospívající. Podívejte se na rady a fakta o digitální pohodě, které vám pomůžou najít rovnováhu mezi online a offline životem.
Dezinformace využívá rozhořčení ke svému šíření: Proč nás emoce nutí sdílet falešné zprávy
Intenzivní emoce jako rozhořčení nebo morální frustrace vysvětlují, proč mají dezinformační kampaně na sociálních sítích takový úspěch. Nová studie od amerických univerzit ukazuje, že právě tyto emoce spouští vlny sdílení lživých zpráv. Zjistěte, jak se tomu bránit v roce 2025.
Proč věříme falešným zprávám?
Kognitivní psychologie vysvětluje, proč strach a touha po jistotě podporují šíření fake news, a ukazuje, proč je kritické myšlení v nejisté době zásadní.